V noci z 30. na 31. května bychom mohli pozorovat nový meteorický roj - tau herkulidy, který se možná zařadí mezi nejlepší každoroční meteorické přehlídky. Na noční obloze bychom tak mohli pouhým okem sledovat potenciálně působivé představení, které by se mohlo stát jedním z nejdramatičtějších meteorických rojů od velkolepého Leonidu před více než 20 lety.

"Pokud by se úlomky SW3 při oddělování od komety pohybovaly rychlostí větší než 354 km/h, mohli bychom být svědky pěkného meteorického deště. Pokud měly úlomky nižší rychlost vyvržení, pak se na Zemi nic nedostane a žádné meteory z této komety nebudou," říká Bill Cooke, vedoucí pracovník Úřadu pro životní prostředí meteoritů NASA.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

U nás asi máme smůlu…

Samozřejmě je ale možné, že neuvidíme vůbec nic, protože záleží na více okolnostech, z nichž nejdůležitější bude viditelnost. Pokud doufáte, že se vám podaří vyfotografovat meteorický roj Tau Herculid nebo si chcete připravit vybavení na další pozorování oblohy, je dobré se na tuto noc připravit.

Možný radiant neboli místo emanace se bude nacházet na hranicích souhvězdí Boheta Pastýře, asi 6 stupňů severoseverozápadně od zářivé žlutooranžové hvězdy Arktur. Nejlépe bude tento roj viditelný ze Spojených států, jižní, střední a východní Kanady, Mexika, Střední a Jižní Ameriky a na malém kousku západní Afriky. V našich zeměpisných polohách bude zřejmě v tu dobu obloha buď příliš jasná, zalitá slunečním světlem, nebo odvrácená od přilétajících meteorů, což znemožní pozorování případného úkazu.

Jaká je historie této malé komety?

Kometa SW 3 obíhá kolem Slunce přibližně každých 5,4 roku. Zvláštní je, že po roce 1930 byla po delší dobu nezvěstná. Pravda ale je, že nezvěstná nebyla, jen se mezi roky 1935 až 1974 objevila a zase zmizela osmkrát, aniž by ji někdo spatřil. A to až do roku 1979, a pak až v roce 1990.

Historie malé komety sahá do roku 1930. Začátkem května tehdy dva němečtí astronomové, Friedrich Carl Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann, katalogizovali nové planetky. A náhle narazili na obraz nové komety. Pojmenovali ji SW 3 (podle jejich jmen - 73P/Schwassmann-Wachmann) a ukázalo se, že tato kometa 31. května 1930 proletěla „pouhých“ 9,2 milionu km od Země. Navzdory velmi blízkému průletu však kometa SW 3 nikdy nebyla natolik jasná, aby byla viditelná pouhým okem. Bylo možné ji pozorovat jen dobrým dalekohledem nebo teleskopem.

Překvapivá kometa

Kometa se evidentně objevuje a mizí, jak se jí zachce! Přestože astronomové očekávali se znovu vrátí po jejím posledním pozorování na podzim roku 1995, hlášení o jejím spatření se objevila mnohem dříve. Pozorovatelé z celého světa ji viděli v západním večerním soumraku. A měla prachový ohon dlouhý 1 stupeň. Tato hlášení SW 3 byla velmi překvapivá, protože poukázala na to, že kometa byla daleko jasnější, než se očekávalo, a to téměř 400 krát!

I v roce 2000, kdy se znovu objevila, byla stále poměrně jasná, stejně jako v roce 2006, kdy se rozpadala na více úlomků. Dne 18. dubna 2006 zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled desítky úlomků a nyní víme, že nakonec se SW 3 rozpadla na více než 68 úlomků.

Naposledy byla viděna v březnu 2017, kdy se potvrdilo, že se dále rozpadá a při každém návratu vnitřní sluneční soustavou odhazuje nové kusy.

Díky tomu bychom již za pár dní mohli pozorovat skutečně jedinečný meteorický roj. Otázkou však zůstává, kam se meteoroidy rozptýlí, takže je těžké přesně předpovědět, s jakým jejich množstvím se Země může setkat. Vše záleží na tom, zda se úlomky rozšíří dostatečně daleko před kometou, aby mohly interagovat s naší planetou. Pokud ne, neuvidíme téměř nic.

Nejdůležitější pro případné pozorování meteorů je najít si tmavé místo daleko od jasných světel, odkud je budete pozorovat. Čím tmavší je obloha, tím více meteorů uvidíte.

Zdroje:

www.deseret.com, www.space.com