Vikingský král Herlaug a jeho muži se nechali pohřbít zaživa, než by prohráli

Jarouš M Komořanský | 7. 1. 2022

Čest bojovníka je velmi silný argument. Pro její zachování, pro svého pána, pro spravedlnost… všechno byly důvody, proč by mnozí hrdinové raději položili svůj život, než padli do rukou nepřátel. Nejinak tomu bylo i v případě vikingského krále Herlaug a jeho mužů. Porážka nepřipadala v úvahu, proto se raději rozhodli být pohřbeni zaživa.

Pohřbení zaživa je pro mnohé normální lidi jednou z nejstrašlivějších forem smrti. Přesto však pro některé je čest ještě více. V roce 871 n. l. měl vikinský král Herlaug z oblasti Namdalen ve středním Norsku možnost říci si o své poslední přání.

Byl vydán na milost a nemilost králi Haraldu Fairhairovi (staroseversky Haraldr hárfagri vládl v letec cca 872-932). A on tuto možnost využil a spolu s jedenácti muži, kteří jej věrně následovali, se rozhodl nechat se pohřbít zaživa ve velké mohyle na ostrově Leka. Tato mohyla se od té doby stala velmi populárním místem. Dnes zde stojí poněkud bizarní hrob. Podívejme se však na celý příběh.

Na populární dokument o vikinských králích se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Královská čest

Vikingský král Herlaug měl rovněž královského bratra, Rollauga. Společně žili na severu Norska v Naumdalu a stavěli hrobky či mohyly z kamene, vápna a dřeva. Pro Rollauga zřejmě čest tolik neznamenala, protože se poměrně rychle rozhodl krále Haralda poslouchat a uznal jej jako jediného vládce Norska. V podstatě se nechal koupit, jelikož jej Harald za odměnu jmenoval hrabětem Namdalenského kraje, který byl v té době velmi silný a byl střediskem obchodu.

Král Harald měl za cíl podmanit si celou zemi a mířil na sever do Namdalenu. Jeho tažení bylo velmi úspěšné, podmaňoval si jedno město za druhým.

Rollaugův bratr Herlaug byl ale zcela jiné povahy. Dobře věděl, že má jen dvě možnosti – buď se podmaniteli vzdát, což nehodlal, nebo uprchnout, což se mu také příčilo. Postavit se králi a jeho silné armádě tváří v tvář neměl šanci. Rozhodl se proto položit dobrovolně svůj život.

Dobrovolná smrt „na svém“

V době, kdy na jejich území vstoupila nepřátelská armáda, bratři zrovna jednu z mohyl dokončili. A právě zde našel Herlaug řešení svého osudu. Následován jedenácti věrnými se nechal v hotové mohyle pohřbít zaživa. Vybavili se jídlem a pitím, vstoupili dovnitř a nechali mohylu zasypat. Jeho bratr se zachoval vskutku „ukázkově“ – na mohylu si nechal přinést trůn a jako nově jmenovaný vládce obchodí lukrativní oblasti se zde posadil, aby ukázal bratrovi, kdo vyhrál. Z trůnu potom podle staré tradice skočil do péřových lůžek, jimiž nechal pokrýt hraběcí lavici, a sám sobě si udělil titul hraběte.

Jak vypadaly večírky starých Vikingů: Brutální zápasy a závody v pití i pro ženy
Magazín

Jak vypadaly večírky starých Vikingů: Brutální zápasy a závody v pití i pro ženy

Mohyla byla lákavým cílem

Mohyla, v níž dobrovolně ukončilo život 12 mužů, budila pozornost, takže na konci roku 1700 do ní byly prokopány tři tunely a nalezena zde i kostra krále Herlauga, pozůstatky meče a mnoho zvířecích kostí.

Dodnes je tato mohyla vyšší než všechny ostatní v okolí, a dokonce než většina ostatních hrobů z doby vikingské nalezených v Norsku. Objevují se proto dohady o tom, co vše by zde ještě mohlo být ukryto. Hovoří se dokonce o vikingské lodi, ale ta zatím nebyla objevena. Ani poslední průzkum z roku 2012 nepřinesl žádné nové objevy.

Zdroje:

clyx.com, bavipower.com, thornews.com

Tagy Norsko