Vědci našli 2600 starý zcela zachovalý mozek. Může pomoci při léčbě Alzheimera

Heslingtonův mozek

Heslingtonův mozek

Foto: Profimedia.cz

Byla vlahá letní noc. Plameny ohňů rozestavěných do kruhu ozařovaly vysoký strom. Pod ním stál muž s oprátkou kolem krku. Zvuk bubnů zesílil. Vybraní zástupci chytili volný konec lana a přehodili ho přes větev. Následně začali oběť zvedat do vzduchu. „Bůh větru Esus si tě náležitě pohoupá," zavrčel druid. Když muž zemřel, přistoupil k němu a tenkým nožem oddělil hlavu od těla.

Psal se rok 2008. Archeolog Mark Johnson si oblékl pracovní kalhoty a zamířil na staveniště nového kampusu University of York ve vesnici Heslington. Po několika hodinách usilovného kopání narazil na něco kulatého. Opatrně předmět očistil. Ležela před ním lidská lebka.

Mnohé schopnosti šimpanzů jsou na vyšší úrovni než lidské. Ale v něčem na nás nemají.

Opice se začaly vyvíjet jako lidé, míní vědci. Používají nástroje i znakovou řeč

Laboratorní testy následně odhalily, že patřila muži, který žil zhruba mezi lety 670 až 480 před naším letopočtem. Zlomený obratel napověděl, že jedinec byl oběšen. Devět vodorovných zářezů, jež způsobila tenká čepel, prozradily, že hlava byla posmrtně oddělena.

Heslingtonův mozek

Podle analýzy DNA muž zemřel mezi 26 až 45 roky. Historici předpokládají, že byl pravděpodobně zločinec, který byl vybrán starými Brity nebo Kelty jako oběť bohům. Takové obřady byly v době bronzové a rané době železné v Evropě poměrně rozšířené. Odříznuté hlavy se používaly k označení posvátných míst nebo k zastrašení nepřátel.

Zčernalá lebka však ukrývala nevídanou vzácnost - mozek. Jak je možné, že se za 2 600 let nerozložil? Nad touto otázkou si vědci dlouho lámali hlavu. Nová studie Axela Petzolda, docenta na University College London Queen Square Institute of Neurology, odhalila, že v tomto případě sehrál roli přírodní konzervační proces v souvislosti s rychlým pohřbem ve vhodném prostředí.

V Peru byly nalezeny zvláštní mumie. Lidské nebo mimozemské?

Peruánské mumie mají prodloužené lebky a tři prsty. Podle vědců nejde o lidi

„Lebka byla zbavena krve, takže se bakterie podílející se na rozkladu měkké tkáně nestihly rozšířit," vysvětluje vědec. „Uložení do bažiny, kde chyběl kyslík, zároveň zabránilo degradaci mozkových proteinů."

Starý mozek a Alzheimerova choroba

Petzold zjistil, že v Heslingtonově mozku se nacházejí dva typy vláken, neurofilament a gliální fibrilární kyselý protein (GFAP), které drží hmotu pohromadě. „Proteiny neurofilamentů jsou obvykle přítomné v bílé hmotě ve vnitřní části tkáně, ale Heslingtonův mozek je měl v oblastech šedé hmoty. Je tedy možné, že neznámá kyselá tekutina tyto proteiny zachovala."

Zdroj: Youtube

Tým docenta Petzolda zkoumal, jak dlouho trvá, než se svitky mozkových proteinů samy rozvinou. Zjistil, že přibližně jeden rok. Toto odhalení může pomoci při výzkumu Alzheimerovy choroby, kterou způsobují „špatně sbalené“ proteiny. „Léčba neurodegenerativních onemocnění tak možná vyžaduje dlouhodobější přístup, než se dříve myslelo," říká vědec.

Zdroj:

www.livescience.com, www.mysteriesrunsolved.com, www.vesmir.cz