Psal se rok 2008. Archeolog Mark Johnson si oblékl pracovní kalhoty a zamířil na staveniště nového kampusu University of York ve vesnici Heslington. Po několika hodinách usilovného kopání narazil na něco kulatého. Opatrně předmět očistil. Ležela před ním lidská lebka.

Laboratorní testy následně odhalily, že patřila muži, který žil zhruba mezi lety 670 až 480 před naším letopočtem. Zlomený obratel napověděl, že jedinec byl oběšen. Devět vodorovných zářezů, jež způsobila tenká čepel, prozradily, že hlava byla posmrtně oddělena.

Heslingtonův mozek

Podle analýzy DNA muž zemřel mezi 26 až 45 roky. Historici předpokládají, že byl pravděpodobně zločinec, který byl vybrán starými Brity nebo Kelty jako oběť bohům. Takové obřady byly v době bronzové a rané době železné v Evropě poměrně rozšířené. Odříznuté hlavy se používaly k označení posvátných míst nebo k zastrašení nepřátel.

Zčernalá lebka však ukrývala nevídanou vzácnost - mozek. Jak je možné, že se za 2 600 let nerozložil? Nad touto otázkou si vědci dlouho lámali hlavu. Nová studie Axela Petzolda, docenta na University College London Queen Square Institute of Neurology, odhalila, že v tomto případě sehrál roli přírodní konzervační proces v souvislosti s rychlým pohřbem ve vhodném prostředí.

„Lebka byla zbavena krve, takže se bakterie podílející se na rozkladu měkké tkáně nestihly rozšířit," vysvětluje vědec. „Uložení do bažiny, kde chyběl kyslík, zároveň zabránilo degradaci mozkových proteinů."

Starý mozek a Alzheimerova choroba

Petzold zjistil, že v Heslingtonově mozku se nacházejí dva typy vláken, neurofilament a gliální fibrilární kyselý protein (GFAP), které drží hmotu pohromadě. „Proteiny neurofilamentů jsou obvykle přítomné v bílé hmotě ve vnitřní části tkáně, ale Heslingtonův mozek je měl v oblastech šedé hmoty. Je tedy možné, že neznámá kyselá tekutina tyto proteiny zachovala."

Zdroj: Youtube

Tým docenta Petzolda zkoumal, jak dlouho trvá, než se svitky mozkových proteinů samy rozvinou. Zjistil, že přibližně jeden rok. Toto odhalení může pomoci při výzkumu Alzheimerovy choroby, kterou způsobují „špatně sbalené“ proteiny. „Léčba neurodegenerativních onemocnění tak možná vyžaduje dlouhodobější přístup, než se dříve myslelo," říká vědec.

Zdroj:

www.livescience.com, www.mysteriesrunsolved.com, www.vesmir.cz