O bláznivém počasí tzv. ďáblova trojúhelníku se ve svém lodním deníku zmiňoval už Kryštof Kolumbus. Do širšího podvědomí však vstoupil až ve 20. letech minulého století, kdy začalo být technicky možné sledovat trasu letadel a lodí.

Svědci popisují, že když projížděli touto oblastí, přestal jim fungovat kompas, objevily se podivné atmosférické jevy, tajemná světla na obloze nebo zažili skok v čase. Záhadně zde zmizela až stovka lodí a 70 letadel i s lidmi na palubě.

Hexagonální mraky - Bermudský trojúhelník

Během let se objevila řada teorií, které se pokoušejí fenomén bermudského trojúhelníku vysvětlit. Viníkem by měl být například členitý podmořský terén, Golfský proud nebo přítomnost velkého množství hydrátu methanu na mořském dně.

Ten, pokud se začne z oceánské kůry uvolňovat, putuje směrem k hladině. Obrovské bubliny způsobí, že lodě okamžitě ztrácejí vztlak, což zapříčiní jejich potopení. Za zmizení letadel prý zase mohou hurikány a tornáda, mlhy nebo vzdušné turbulence.

Vědci z University of Colorado ale přišli s novou hypotézou. Po pečlivé analýze satelitních snímků společnosti NASA dospěli k závěru, že tragédie mohou způsobovat speciální mraky hexagonálního tvaru. „Tato oblaka jsou tvořena mikrobrusty, což jsou vysoce soustředěné výbuchy vzduchu směřující dolů. Pod těmito meteorologickými úkazy dosahuje vítr rychlosti až 161 km/h, čímž se vytváří vlny vysoké až 12 metrů," vysvětluje meteorolog z Arizonské státní univerzity Randy Cerveny.

Nebezpečná oblaka

Mraky jsou doslova vzduchovými bombami. Každé letadlo se jim tedy musí vyhnout. Jakmile ale klesne níže, může se srazit s vodní stěnou. Ta zároveň ohrožuje i plavidla. Toto vysvětlení se zná zatím nejlogičtější. Odborníci však stále netuší, proč se právě nad bermudským trojúhelníkem oblaka seskupují takto mimořádným způsobem.

Zdroj: Youtube

Další otázkou je, kam se poděly trosky. Po ztracených dopravních prostředcích a jejich pasažérech se často nenašla ani stopa. Ďáblův trojúhelník tak stále zůstává záhadou.

Zdroj:

www.indiatimes.com, www.livescience.com, www.pocasicz.cz