Pravěcí lidé hibernovali, tvrdí studie. Mohlo by to být řešení pro vesmírné lety

Pravěcí lidé měli s medvědy leccos společného.

Pravěcí lidé měli s medvědy leccos společného.

Foto: Profimedia.CZ

Pokud by kosmonauti letící na Mars mohli být uvedeni do stavu hibernace, vyřešila by se tím celá řada problémů: ušetřily by se zásoby jídla, na palubě by neřádila ponorková nemoc a všichni by dlouhý let přečkali v plném zdraví. Jak ale hibernaci navodit? Vědcům s touto otázkou mohou překvapivě pomoci pravěcí lidé. Ti totiž podle nového výzkumu hibernovat uměli.

Zdálo by se, že zimní spánek je vyhrazen jen zvířatům. Kdysi ale bývaly doby, kdy se lidé od zvířat zase tak moc nelišili. Uměli si možná vyrobit pazourek a rozdělat oheň, ale k plynovému kotli a celoročně plným sýpkám s obilím bylo pořád ještě daleko. Během doby ledové naši předkové čelili extrémnímu podnebí úplně stejně jako třeba medvědi. V zájmu přežití se jejich fyziologie musela nějakým způsobem přizpůsobit dlouhému období zimy a hladu. A příroda zná jediný způsob: hibernaci.

V době kamenné se zřejmě nevyráběly jen nástroje, ale také zbraně

Podívejte se do tváře jednoho z prvních lidí: Vědci úžasně rekonstruovali podobu

Tuk - největší přítel

Zatímco dnes se v honbě za štíhlou postavou vyhýbáme tuku jako čert kříži, pro mnohé živočišné druhy je tuk klíčem k přežití. S příchodem podzimu větší savci pociťují intenzivní hlad a přejídají se, aby si uložili živiny do tukových zásob. Drobná zvířata si zahrabávají potravu kolem svého útočiště, aby mohla posvačit, když se sem tam ze zimního spánku probudí. Je to pro ně kriticky důležité, protože během zimní hibernace mohou ztratit více než čtvrtinu své hmotnosti. Kdo je hubený a slabý, bohužel nepřežije.

Kosti hybernujících medvědů jeskynníchKosti hybernujících medvědů jeskynníchZdroj: Profimedia.CZ

Nedávný výzkum řeckých vědců ukázal, že tento mechanismus byl vlastní také neandertálcům a zřejmě i prvním moderním lidem, kteří pronikli do chladné Evropy. Etnologové Antonis Bartsiokas a Juan-Luis Arsuaga z Démokritovy univerzity zkoumali úlomky kostí nalezené v jeskyních ve španělské krasové oblasti Atapuerca a s překvapením zjistili, že vzorky vykazují známky sezónních výkyvů, jaké vídáme i na kostech hibernujících živočichů.

Spolu s kostmi hominidů se v jeskyních našly i ostatky medvědů, což naznačuje, že oba druhy k sobě měly velmi blízko a možná sdílely stejné zvyky - oba se například ukryly do bezpečí jeskyně, aby se oddaly sladkému půlročnímu spánku.

Studii názorně shrnuje anglické video:

Zdroj: Youtube

Naděje pro kosmonauty

Vědci ovšem upozorňují, že hibernace pravěkých lidí a neandertálců nemusela být "učebnicová". Mohlo jít o takzvaný torpor, při němž se sníží tělesná teplota a utlumí metabolismus jen na určitou část dne. Živočich si tím během nepříznivého období šetří energii, aniž by přímo prospal celou zimu.

Ať šlo o plnohodnotný zimní spánek nebo torpor, vědci mají důkaz, že dávní lidé a jejich příbuzní byli určitého fyziologického útlumu schopni. Nyní se hledá cesta, jak v moderním člověku tuto schopnost oživit. Hibernace by totiž našla praktické využití při dlouhých vesmírných misích, při kterých budou kosmonauti neodvratně čelit nudě, stereotypu a podrážděnosti. Například cesta na Mars by zabrala zhruba půl roku - pro astronauty by bylo jistě příjemnější ji prospat, než se celou dobu sotva hýbat v malém prostoru a hledět jeden na druhého. Nehledě na to, že by se tím na palubě ušetřila spousta místa na zásoby jídla, a tím i náklady na palivo.


Zdroje: https://bigthink.com/, https://www.theguardian.com/, https://tech.instory.cz/