V populární literatuře se jí říká „božská částice”. Dlouho byla označována pouze za hypotetickou. Poprvé se o ní v roce 1964 zmínil britský fyzik Peter Higgs. Tvrdil, že bez ní by byl ve vesmíru naprostý chaos. Všechny fotony, bosony, kvarky, gluony a leptony, tedy částice standardního modelu, by se pohybovaly světelnou rychlostí a nemohly by tvořit atomy, planety, hvězdy, předměty nebo nás.

Zdroj: Youtube

Fyzici proto předpokládali, že tento neviditelný „manažer a lepidlo”, který dává světu řád, musí existovat. Netušili ale, jak ho identifikovat. Snad nejznámější britský vědec Stephen Hawking se dokonce vsadil, že se „Higgs“ nikdy nenajde. 4. července 2012 ale odborníci oznámili, že na základě dat z experimentů ATLAS a CMS v CERNu objevili nový boson, jehož vlastnosti odpovídají „božské částici”.  

Higgsův boson

Higgsův boson tedy ve zjednodušených modelech drží vše kolem nás pohromadě. To ale znamená, že pokud by jeho interakce přestaly fungovat, během několika sekund by se vše rozpadlo. Nastal by tak jeden z předpokládaných scénářů konce vesmíru.

Fyzici tvrdí, že universum jednoho dne určitě zanikne. Otázkou ale je, jakým způsobem. Mezi tři nejpravděpodobnější varianty patří velký křach, velké ochlazení nebo velké rozervání. Během velkého křachu by se měl kosmos smrštit do horké a nekonečně husté singularity a nakonec se zhroutit sám do sebe. Teorie o velkém ochlazení naopak hovoří, že vesmír se bude tak dlouho rozpínat, až vzniknou masivní černé díry, které všechno pohltí. 

Třetí hypotéza má nastat vlivem obrovské hustoty temné energie. Ta rozerve vše, co se jí jen dotkne. Stephen Hawking ale přišel v roce 2014 s dalším scénářem. V něm hraje hlavní roli právě „božská částice”. Její chování ale neovlivní příroda, ale sami vědci.

Konec vesmíru

„Největším problémem je Higgsův kvantový potenciál. Pokud překročí hodnoty nad 100 miliard gigaelektronvoltů, pak se stává nestabilním,” varuje Hawking ve své knize Starmus: 50 let člověka ve vesmíru. „Může dojít ke katastrofálnímu rozpadu vakua, na němž závisí naše fyzikální realita, časoprostor a kosmos. Vytvořila by se masivní bublina prázdna, která by se šířila na všechny strany a vše by pohltila.”

Zdroj: Youtube

Mimořádnou dávku energie by Higgsovy bosony mohly získat v obrovském urychlovači, jenž by měl tvar prstence o průměru větším než je průměr naší planety. Stavba takového zařízení je zatím nereálná. Fyzik ale tvrdí, že k této události může dojít i náhodou. „Je možné, že již nastala a my ani nevíme, že se konec blíží,” píše v úvodu své knihy. 

Zdroj:

www.dailymail.co.uk, www.plus.rozhlas.cz, www.livescience.com