Hildegard Martha Lächert, obávaná nacistka z koncentračních táborů se narodila 20. ledna 1920 v Berlíně a o jejím životě je známo jen to, že pracovala v německém hlavním městě jako zdravotní sestra a byla matkou několika dětí. Dvě děti měla už před nástupem do koncentračního tábora Majdanek jako Aufseherin, třetí dítě porodila v roce 1944.

Zvíře lačnící po krvi

Jako zdravotní sestra se dobrovolně přihlásila do Frauenlager (ženský tábor) v Majdanku. Od této profese se však na míle vzdálila. Stala se dozorkyní, velmi sadistickou a brutální. Přeživší svědkyně holokaustu Janina Latowitczová u soudu vypovídala, že Lächert „byla jako zvíře lačnící po krvi“, velmi zlá a sadistická. Stejně tvrdě a nenávistně se chovala i ke svým vlastním dětem.

Jekyll-Hyde syndrom

Lächert byla velmi zvláštní žena, působila mile a přívětivě, byla pohledná a ráda flirtovala s esesáky. Když ale promluvila k vězeňkyním, její tvář se rázem změnila. Svou přezdívku „krvelačná“ si vysloužila za své nelítostné bičování. Vězeňkyně bičovala svým speciálně upraveným bičem s železnou koulí na konci tak dlouho, dokud se jejich maso nezměnilo na krvavou kaši. Nevynechala žádnou část těla.

Krvelačná bestie

Po táboře chodila vždy s pistolí a vězeňkyním se chvástala, jak výbornou střelkyní je. Vzbuzovala ve vězních neustálý strach. Když viděla jednu z vězeňkyň krást jídlo, vzala železnou tyč a mlátila s ní ženu tak dlouho, dokud nebyla v bezvědomí. Z celkového počtu 500 000 lidí, kteří byli věznění v Majdanku, jich polovina skončila v plynové komoře. Lächert se opakovaně účastnila selekcí vězňů určených ke zplynování.

Vězeňkyně topila ve výkalech

Projevila jako skutečná bestie, v mučení vězňů byla velmi vynalézavá. Když procházela kolem latrín, které čistily dvě řecké židovské dívky, obě shodila dolů a s potěšením sledovala, jak se pomalu zalykají a topí ve výkalech. Mezi jejími četnými oběťmi byly i malé děti, které si nejprve podmanila svým příjemným hlasem a uplatila bonbonem, když si získala jejich důvěru, naházela je bez lítosti na nákladní auto jedoucí do plynové komory. Jindy zase nechala roztrhat zuřivým a hladovým psem jednu polskou těhotnou dívku, vše před zraky ostatních vězeňkyň.

Další těhotenství

V průběhu posledního roku služby otěhotněla a po porodu byla převelena do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde zůstala až do prosince 1945. Krátce před příjezdem Rudé armády z Osvětimi uprchla. Co dělala od té doby je rozporuplné. Jedny prameny uvádějí, že byla v koncentračním táboře v severoitalském Bolzanu a druhé, že byla v Mauthausen-Gusenu.

Nespravedlivý trest?

Nicméně 24. listopadu 1947 byla společně s 23 dalšími bývalými členy SS souzena v procesu Osvětim, které se konalo v polském Krakově. V soudní lavici seděla vedle Theresy Brandl, Marie Mandel, Luise Danz a Alice Orlowski.

Hildegarda Lächert byla za své zločiny odsouzena 22. prosince 1947, proč pouze k patnácti letům vězení není zcela jasné. Nepochopitelné je však více to, proč byla po devíti letech propuštěna a téměř dvacet let si žila životem vzorné hospodyně na svobodě.

Nový soudní proces

Poté, co se německá vláda rozhodla proces znovu otevřít, byla v roce 1975 v procesu Majdanek znovu obviněna z účasti na více než 1 200 vraždách. Jedním z hlavních obvinění bylo, že nechala zuřivým psem rozervat polskou židovskou dívku ve vysokém stupni těhotenství, jejíž jediný zločin byl ten, že byla jedním z esesáků znásilněna. Dále za utonutí dvou vězeňkyň v žumpě s fekáliemi, neustálé bičování vězňů jezdeckým bičem na konci opatřeným kovou koulí a za selekce vězňů určených ke zplynování.

Lächert u soudu vše popřela. Byla odsouzena k dvanácti letům nepodmíněně. Po výkonu trestu byla propuštěna a poslední roky strávila ve svém rodném městě v Berlíně. Zemřela v roce 1995 ve věku 75 let.

Zdroj: Lavanguardia