Zákeřná vražedkyně pohnula srdcem první republiky. Krása ji zachránila život

Kde se v krásné ženě vzala touha vraždit?

Kde se v krásné ženě vzala touha vraždit?

Foto: Profimedia.CZ

Na soudní proces s Hildegardou Hanikovou se už dávno zapomnělo. Před 100 lety přitom zahýbal celým Československem a pozornosti se mu dostalo i v zahraničí. Mladá krásná žena byla odsouzena k trestu smrti za vraždu manžela, který se s ní odmítal rozvést. U soudu se hájila špatnou výchovou ze strany matky. Její obhajoba byla do určité míry zřejmě oprávněná.

Hildina matka Františka Charvátová původně pracovala jako zdravotní sestra v brněnské porodnici, ale na dceru zůstala brzy sama, jelikož manžel trpěl progresivní paralýzou a skončil v ústavu pro choromyslné. Za první světové války byla bída, nicméně Františka našla způsob, jak se zaopatřit: začala načerno provádět potraty a o klientky rozhodně neměla nouzi. Přijížděly za ní do brněnského bytu i ze vzdálených vesnic a za službu dobře platily. Díky tomu mohla mladá Hildegarda vystudovat klášterní měšťanku a udělat si kurz na obchodní škole. Také si zvykla na peníze; ráda navštěvovala luxusní podniky, utrácela za šaty a šperky.

Za kapitána československé armády Karla Haniku se provdala z lásky. Ta ale z její strany dlouho nevydržela, jelikož Hanika byl z úplně jiného těsta. Válka z něho učinila muže uzavřeného a skromného, toužícího po klidném rodinném životě. Hilda se naproti tomu chtěla jen bavit a vadilo jí, že jí manžel nedává dost peněz. Už po dvou letech manželství, v roce 1923, zatoužila po rozvodu. Hanika o tom nechtěl nic slyšet.

Ďábelský plán

Po sérii opakovaně zamítnutých žádostech o rozluku Hilda dospěla k závěru, že se manžela po dobrém nezbaví. Rozhodla se proto zbavit se ho po zlém. Do plánu zapojila svého bratrance Jana Veselého, kterému popisovala, jak ji manžel týrá a není možné s ním dále žít. A protože Janovi pořád nedocházelo, kam svými litaniemi míří, vyslovila to sama: nejlepší bude, když Jan tyranského plukovníka zastřelí.

Louise Max-Ehrler - TelegramLouise Max-Ehrler - TelegramZdroj: Profimedia.CZ

Mladík nedokázal své milované sestřence nic odříci, ale přesto doufal, že se jí nepovede obstarat zbraň. V obchodě jí bez zbrojního pasu pistoli opravdu neprodali. Ale naneštěstí měla známého, který oprávnění k držení střelné zbraně měl a byl ochoten ji při nákupu zastoupit. Namluvila mu, že jde o dárek k narozeninám.

Jan Veselý váhal, přestože do něj Hilda šila dnem i nocí, aby už konečně Haniku zabil. S vervou se k ní připojila i její matka Františka, která zetě nesnášela od prvního momentu. Ženy Janovi slibovaly peníze i vyjednání dobrého místa v bance, když jejich přání splní.

Pičínské panství obcházel strach.

Karlštejnská bestie: Sadistickou šlechtičnu zazdili. Vraždila z nešťastné lásky

Vrah daleko neutekl

Mezi Janem a Hanikou proběhlo několik setkání, avšak mladý muž si nikdy netroufl čin provést a sestřenici se pokaždé na něco vymluvil. Až jednoho dne si dodal odvahy a spoušť zmáčkl. Kapitánovo tělo odtáhl do bramborového pole, zajel k Hildě pro peníze a odcestoval na Slovensko. Četníci ho zanedlouho zatkli u Trenčína.

Ačkoli se původně snažil vzít všechnu vinu na sebe, našlo se dost svědků, kteří policii prozradili, kdo chladnokrevnou vraždu ve skutečnosti připravil. Například onen známý, jehož Hilda přesvědčila ke koupi pistole. Nepočínala si příliš chytře… A jakmile byla jednou sama za mřížemi, snažila se svalit zodpovědnost na svou matku, která ji podle jejích slov špatně vychovala.

Za sedm vražd čekala Mrázka oprátka.Hilda Haniková měla být oběšena.Zdroj: Shutterstock.com

Rozsudky vyvolaly emoce

Františka Charvátová samozřejmě nebyla bez viny. O přípravách k vraždě věděla a plně je podpořila. Soud jí vyměřil 20 let těžkého žaláře zostřeného pravidelným půstem, zatímco Jan Veselý byl spíš vnímán jako oběť manipulace a vyvázl se třemi roky vězení. Na nátlak veřejného mínění, prezentovaného bulvárním tiskem a zuřícím davem před budovou soudu, mu byl nakonec rozsudek zostřen na šest let.

Nejvíce emocí se však vzedmulo okolo samotné Hildy Hanikové, které byl udělen trest smrti. Byla to půvabná mladá žena, jež do soudní síně vcházela v tmavém plášti s kožešinou a se sklopeným zrakem. Bylo těžko uvěřit, že tato krásná bytost zosnovala tak odporný čin. V době procesu byla navíc těhotná.

Prezident Masaryk obdržel řadu dopisů, které se za Hildegardu přimlouvaly. Žádosti o milost přišly i ze zahraničí. Vražedkyni byl díky zásahu prezidenta trest zmírněn na 15 let žaláře. Nastoupila k němu v pražských Řepích, kde však už v roce 1927 podlehla tuberkulóze. Co se stalo s jejím dítětem a kdo byl vlastně jeho otcem, není známo.

Zdroje: https://biblio.hiu.cas.cz/, https://zoom.iprima.cz/, https://www.e15.cz/