Ten, kdo nosil Himmlerův prsten cti, se mohl těšit z respektu mezi nacisty. Himmler se nechal inspirovat pravděpodobně pohanskou německou mytologií, v níž figuruje Thor, který vlastnil mocný prsten ze stříbra.

Říšský vůdce SS udělil nejprve pár těchto prstenů svým nejbližším spolupracovníkům jako dárek k Vánocům roku 1933. Mezi muži byl třeba Reinhard Heydrich či Kurt Daluege. Pak už byly udělovány za věrnou službu a oddanost Hitlerovi.

Každé převzetí prstenu musel sám Heinrich Himmler osobně schválit. Předávání proběhlo při germánských rituálech ve speciálně vytvořené Svatyni držitelů prstenů s umrlčí lebkou na hradě Wewelsburg. Vlastnictví prstenu bylo zaznamenáno do registru služebního stáří a do osobních spisů příjemce. Každý společně s prstenem obdržel průvodní dopis čili udílecí dekret začínající slovy: „Odměňuji tě SS prstenem s umrlčí lebkou. Prsten symbolizuje naši věrnost Führerovi, naši pevnou poslušnost i naše bratrství a kamarádství…“ (Zdroj:www.armyweb.cz)

Po smrti nositele se musel prsten vrátit. Nikdo s ním nesměl být pohřben. Že už je nešťastník po smrti, se však velmi obtížně kontrolovalo, a tak se úřadům vrátila jen hrstka památných prstenů. Poměrně dost se jich našlo i na území bývalého Československa. Němci se jich totiž po konci války zbavovali, aby je jejich vlastnictví nepřivedlo do maléru. Přece jen byly prsteny ukazateli jakési větší oddanosti Hitlerovi. Kdo by chtěl mít důkaz o kupčení se se zločinným režimem. (Zdroj:zoommagazin.iprima.cz)

Všechny navrácené prsteny měly být uschovány na Wewelsburgu. Roku 1945 však Himmler kvůli strachu z ukradení prstenů spojenci nařídil jejich ukrytí... A dodnes je nikdo nenašel. Navrácené prsteny od vyloučených členů SS byly rovnou roztaveny.

Prsten byl vyroben nacistovi na míru, takže bychom na něm našli datum propůjčení, „S.lb.“ alias „mému drahému“ a za tím jméno nositele a vlastnoruční Himmlerův podpis. Krom toho je na prstenu zobrazen svazek dubového listí,. Dub je pro Němce národním stromem.

Kromě pravidel, kde a kdy se prsteny předávají a vracejí, bylo dokonce přesně určeno, kde se má umrlčí prsten nosit. Jinde, než na prsteníku levé ruky to bylo proti pravidlům. Karel Hermann Frank ho přesto nosil na prostředníku. Zároveň bylo povoleno, aby byl nošen společně se snubním prstenem.

Na přední straně prstenu se nachází smrtihlav, který měl během let 1939-1944 tři podoby. Krom symbolu lebky se zkříženými hnáty se na prstenu nacházejí runy. Dvojitě zobrazená Sig runy, která je schovaná v trojuhelníku Triag, je zkratkou organizace SS. Dále je na prstenu hákový kříž, Os runa symbolizující věčný kruh života, Tyr runa se symbolem bezmocnosti smrti a Hagal runa v šestiuhelníku, jakožto síla vlastního Já. Všechny by měly ukazovat na víru ve vítězství nacistického světonázoru. V průvodním dopisu jsou runy popsány takto: „Oproti lebce jsou runy ozdravnými znameními naší minulosti, se kterou jsme naším světonázorem nacionálního socialismu znovu svázáni…“ (Zdroj:www.warcross.cz)