Obsazení Československa a zřízení Protektorátu Čechy a Morava znamenalo zásadní obrat v nacistické politice. Poprvé se totiž připojily oblasti, jejíž obyvatelstvo nebylo ve své většině německé národnosti, jako to bylo u Rakouska a Sudet. I proto se Němci rozhodli pro řízenou germanizaci. Uvědomovali si totiž, že po i po válce musí Říše fungovat a prosperovat. Většina Čechů se tak měla stát kvalifikovanou pracovní silou.

Cílené poněmčování

Germanizace českomoravského prostoru má dokonce svůj vlastní pojem. Konečné řešení české otázky bylo vytvořeno především díky rasové příbuznosti. I samotný Hitler spatřoval u části obyvatelstva velkou šanci na poněmčení. Rasový průzkum, jež řídil říšský protektor Reinhard Heydrich, totiž zjistil, že "nordické" rysy vykazovalo celých 45 % obyvatel.

Bylo by další Národní obrození?

Jak by tedy v dnešní době vypadalo obyčejné město, kdyby Hitler vyhrál válku? „Troufám si říct, že Čechů by v něm žila asi nepatrná menšina. Byli by to lidé, kteří by věděl, že měli české kořeny, ale nijak by v tom nebyli vzdělávání. Jazyk by byl samozřejmě potlačován a nějaké podvědomí o české kultuře by muselo být předáváno ústně nebo tajným samizdatem. Navíc by tito obyvatelé byli určeni k podřadným profesím," spekuluje historik Petr Koura. (Zdroj: https://www.mojevideo.sk/video/158ef/co_by_kdyby_hitler_vyhral_valku.html)

Pořádek musí být

Češi by totiž byli rozděleni do čtyř kategorií. První by byla určená „dobře smýšlejícím Čechům dobré rasy", která měla být poněmčena a zrovnoprávněna s Němci. Druhá kategorie měla patřit „dobře smýšlejícím Čechů špatné rasy“, jež měla být také poněmčena, ale zbavena možnosti mít potomky. U třetí kategorie „špatně smýšlejících Čechů dobré rasy“ se měl provést nejprve pokus o poněmčení, a pokud by se snaha míjela účinkem, měli být lidé, podle Heydricha „postaveni ke zdi." Čtvrtá kategorie patřila „špatně smýšlejícím Čechům špatné rasy“, jež měla být odsunuta k Ledovému moři, kde by zastávala „výsostné postavení mezi tamními národy“.

Rasová prohlídka

Rasovou prohlídkou prošlo přes 25 tisíc českých obyvatel Protektorátu Čech a Moravy a dalších 32 000 ze Sudet. Na práci do Německa mělo být vysláno přes 400 tisíc Čechů, mezi nimiž měli být lidé násilně zbavení majetku.„...Pro období po konečném vítězství plánoval nacionálně socialistický režim germanizaci celých Čech a Moravy.(...)Tyto plány by v případě své realizace naprosto naplnily skutek genocidy ve smyslu konvence OSN z prosince 1948," píše Konrad Badenheuer ve své knize „Die Sudetendeutschen – Eine Volksgruppe in Europa“. (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kone%C4%8Dn%C3%A9_%C5%99e%C5%A1en%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9_ot%C3%A1zky#cite_note-HEINEMANN-8)