Jak chytří byli Hitler a Goebbels: Vědci odhadli jejich IQ. Výsledek překvapí

Adolf Hitler a Josef Goebbels

Adolf Hitler a Josef Goebbels

Foto: Profimedia.CZ

Adolfa Hitlera bychom rádi odprezentovali jako omezeného pologramota, kterého na vrchol vyneslo jakési iracionální charisma osobnosti. Ke zmanipulování masy lidí a rozpoutání druhé války však nějakou tu inteligenci přecijen potřeboval. Ačkoli nepatřil k přelomovým myslitelům, přemýšlet uměl a dokázal obratně pracovat s informacemi.

Nedá se říci, že Adolf Hitler a jeho ministr propagandy Josef Goebbels byli nějací atraktivní krasavci; oba si navíc už v dětství vypěstovali komplex kvůli nedostatečným fyzickým schopnostem. Hitler platil za neduživé dítě neschopné sportu, což později stvrdili i důstojníci rakouské armády, když ho odmítli naverbovat. Odveden nebyl ani Goebbels, protože ve čtyřech letech prodělal zánět kostní dřeně a potýkal se s trvalými následky v podobě chromé nohy. Oba muži se své fyzické handicapy logicky snažili vykompenzovat intelektem. Hitler hodně četl a rozvíjel umělecké ambice, Goebbels vášnivě psal a chtěl se stát novinářem.

Smysl pro humor měl Hitler velmi specifický. Ale z něho si nikdo legraci dělat nemohl

Hitlerův zvrhlý smysl pro humor: Všichni se báli nezasmát se zvláštním vtipům

Kdo neumí, stále má možnost řídit

Jenže oba hned na samém počátku své dráhy tvrdě narazili. Hitler se na akademii neprobojoval a Goebbelse ve všech novinách odmítli. Vzal si do hlavy, že německá média jsou ovládána Židy, kteří nabírají jen své vlastní pisálky.

Jak Goebbels, tak Hitler proto upřeli své zraky k politice, jež jejich cesty svedla dohromady. Hned si padli do noty a stal se z nich nerozlučný tým. Dnes už se ani nedá přesně stanovit, kdo z nich měl na německé masy větší vliv. Oficiálně to byl Hitler, který vypadal reprezentativněji a poctivě se učil veřejnému vystupování i sugestivní gestikulaci. Goebbels zase uměl pracovat se slovy a vytvářet působivé kampaně. Zcela plánovaně a racionálně zaútočili na frustrace obyčejných lidí: nemožnost najít v poválečném Německu práci, rozčarování z prohrané války a obecně rozšířené nesympatie vůči židovské menšině.

Práce byla v nacistické propagandě úderným heslem.Práce byla v nacistické propagandě úderným heslem.Zdroj: Shutterstock.com

Ďábelsky chytrý plán

Mnoho charismatu k tomu nepotřebovali. Pro začátek stačilo, aby lidu slíbili dálnice, jejichž stavba zvedne zaměstnanost. Pustili se do toho hned po vítězství ve volbách v roce 1933. K tomu se už obecně vědělo, že kdo vstoupí do jejich strany, bude mít práci jistou. NSDAP se o něho dobře postará. Nezapomněli ani na aktivity pro děti. Hitlerjungen se zpočátku tvářila jako mírumilovná organizace, kde děti mohly sportovat a jezdit do přírody, což je odvedlo od lelkování ve špinavých městských ulicích. Rodiče byli nadšeni.

Život Magdy Goebbelsové připomíná antickou tragédii: Než aby její děti zažily plápolat rudou vlajku, raději je zabije.

Magda Goebbelsová: Jaká byla skutečná motivace k vraždě jejích šesti dětí?

Ačkoli Hitlerovi ani Goebbelsovi IQ nikdy nikdo neměřil, dnešní psychologové se domnívají, že takto precizně naplánované ovládnutí masy nemohlo být dílem lidí s podprůměrnou inteligencí. Naopak. Hitler měl načtené filosofické texty a přesně věděl, které pasáže ve své demagogii použít - či spíš zneužít. Odhaduje se, že jak on, tak jeho šedá eminence Goebbels mohli mít IQ mezi 130 a 140.

Norimberský procesNorimberský procesZdroj: By US Government / CREATIVE COMMONS / C00, Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain/

Inteligence nedělá člověka

Když během norimberského procesu psychiatr Douglas Kelley a psycholog Gustave Gilbert měřili inteligenci souzených nacistických pohlavárů, došli přitom k překvapivému závěru. Průměrné IQ 21 strůjců holocaustu činilo 128 bodů, a stálo tedy poměrně vysoko nad průměrem. Například bývalý generál Hermann Göring se mohl chlubit IQ 138. Hitlerův oblíbenec, studovaný právník a ministr bez portfeje Arthur Seyss-Inquart v testu dosáhl dokonce 141 bodů. Nejvyšší IQ - 143 - pak měl někdejší ministr financí Hjalmar Schacht, jemuž byla přisuzována hlavní role v rozmachu německé ekonomiky v letech 1933 až 1939. Schacht nicméně včas zabrzdil a s rozpoutáním války začal Hitlerův rezim silně kritizovat. Několik let poté strávil v koncentračním táboře a od norimberského soudu odešel očištěn.

Vidíme tedy, že inteligence sama o sobě nemá vliv na vytváření humánního hodnotového systému a nečiní člověka automaticky lepším. V kombinaci s nenávistí a touhou po moci se dokonce může stát velmi nebezpečnou asistentkou.


Zdroje: historyofyesterday.com, comicism.tripod.com, www.iq.harvard.edu

Akční letáky