Jídelníček diktátorů: Mussolinimu páchlo z úst a čemu říkal Hitler čaj z mrtvol

17. leden 2020 četba na 3 minuty
Adolf Hitler a Benito Mussolini

Adolf Hitler a Benito Mussolini

Foto: Pinterest / Pixabay - koláž

Pozice vůdce národa s sebou v době nacistických režimů nesla nejen neomezenou moc, ale také neustálý stres a z něho pramenící zažívací potíže. Adolf Hitler kvůli nim strávil poslední roky života na bramborové kaši.

Ačkoli nechal vyvraždit miliony lidí, se zvířaty nacistický vůdce soucítil. Svou fenku Blondi miloval tak, že na ni Eva Braunová žárlila a tajně ji kopala. Nebyli to však jen mazlíčci, kdo dokázal pohnout diktátorovou černou duší. Hitler například zakázal velkochov hus na ztučnělá játra i konzumaci humrů, protože mu připadalo nehumánní házet živočichy do vařící vody zaživa.

"Mrtvoly" by nejedl

V koncentračních táborech mezitím končily v plamenech malé živé děti, ale o tom Hitler nepřemýšlel. Více ho trápily hrůzné osudy zvířat na jatkách v oblasti Ukrajiny a s oblibou je při večeři líčil svým přátelům, kteří si pochutnávali na mase. Sám Hitler by byl nepozřel ani hovězí vývar, o němž tvrdil, že je to vlastně "čaj z mrtvol".

K vegetariánství se Hitler propracoval postupně; k přechodu na bezmasou stravu zřejmě napomohl i fakt, že trpěl bolestmi žaludku a zácpou a jeho stav se s návalem stresu doprovázejícího jeho funkci rapidně zhoršoval. Na břišních křečích se jistě podepsaly také úzkosti a paranoidní strach z otravy. Hitler nechal zajmout celou skupinu mladých žen, které musely každý pokrm ochutnat, než byl předložen jemu.

Namísto masa se na vůdcově talíři objevovaly těstoviny, luštěniny a rýže, doplněné vařenou zeleninou. Typickou Hitlerovu snídani bychom dnes považovali za příkladnou: zpravidla obsahovala ovesné vločky, strouhané jablko a ořechy. Energii pak Hitler odpoledne dobíjel (už méně příkladně) jablečným závinem a šlehačkovými dorty. V posledních válečných letech mu žaludeční potíže už nedovolily jíst téměř nic jiného než bramborovou kaši. Jako poslední oběd před sebevraždou si dopřál těstoviny s rajčatovou omáčkou.

Mussolini páchl česnekem

Velkým jedlíkem nebyl ani Hitlerův italský spojenec Benito Mussolini. Jeho motivem k odlehčené stravě však nebyl soucit ke zvířatům ve velkochovech, ale obava z nadváhy. "Duce" si udržoval figuru sportem, v tradičních italských těstovinách se nimral a z masa preferoval drůbež, králíka nebo rybu. Na jeho stole nechyběla ani čerstvá zelenina, džusy a minerální voda.

Ze stravovacích zvyklostí v jiných kulturách si italský vůdce rád utahoval, francouzskou kuchyni považoval za hotový odpad. On sám měl přitom zvláštní zvyk ochucovat své pokrmy citrónovou šťávou s utřeným česnekem. Jeho manželka s ním prý nechtěla sdílet ložnici, protože mu páchlo z úst. Mussolinimu to však nejspíš nikterak nevadilo - na jednorázový pobyt v jeho loži čekaly fronty fanynek, které manželku ochotně zastoupily.

Přes veškerou snahu o správnou výživu se Mussolini časem "dopracoval" k žaludečním vředům. Neustálý strach o ztrátu postavení a později i obava o holý život zkrátka vykonaly své.

Akční letáky