Adolf Hitler se dvakrát pokusil dostat na Akademii výtvarných umění ve Vídni, ale přijímací komise jej v roce 1907 odmítla s tím, že není dostatečně talentovaný, a proto o rok později nebyl ani ke zkouškám připuštěn. Komise zejména odsoudila jeho vlastní portfolio, ale doporučila mu, že by to mohl zkusit v architektuře. V tom mu však bránilo nedokončené ani středoškolské vzdělání.
Diktátorem ze zneuznání?
Ač se Hitlerovým uměleckým ambicím svět obecně vysmívá, objevují se teorie, že právě pocit zneuznání dovedl nacistického vůdce k masovému vraždění. Před první světovou válkou se Hitler živil prodejem vlastnoručně malovaných pohlednic, jichž vytvořil přes dva tisíce.
Hitlerovy obrazy jsou dnes spíše sběratelskou raritou
Malování „na frontě“
Kromě pohlednic, jimiž si vydělával, si s sebou vezl Hitler malířská plátna i na frontu. Jeho „stylem“ byly naivní krajinky a pokusy o realistické umění, moderní umění naopak zatvrzele odmítal. Poté, co se již „proslavil“ jako jeden z nejkrutějších diktátorů historie, byla ostře kritizována byla nejen jeho osobnost, ale i obrazy. Italský kritik Vittorio Sgarbi bez obalu prohlásil o jeho obrazech, že jsou to „srač..y“. „Vypovídá to o jeho psýché: není v tom nic vznešeného, jen bída," řekl.
V roce 2002 byly jeho obrazy předloženy jinému anonymnímu znalci, který je ne tak zcela odsoudil. Nevěděl, kdo je jejich autorem, a označil je za „docela dobré". A doplnil: „Jenom ten zvláštní způsob, jakým zachycoval postavy, vypovídá o naprostém nezájmu o lidi."
Maloval bez talentu, ale hodně
Hitler byl ale přesvědčen o opaku a tvrdošíjně po celá desetiletí maloval. Historické prameny ukazují, že za svůj život namaloval dokonce stovky obrazů, reklamních plakátů i kýčovitých obkreslených pohlednic. Jejich kvalita je však skutečně sporná – přijímací komise se nemýlila.
Zámek Doksany na Litoměřicku, obrazy ze sbírky Adolfa Hitlera
Cena obrazů je vysoká
I přesto – ve světě umění často prodávají jména. Od druhé světové války až dodnes bylo mnoho Hitlerových děl a obrazů velice draze prodáno na dražbách, některé i za desítky tisíc dolarů. Nezaplatíte zde však za kvalitu, ale za historickou raritu. Je přece „cool“ pochlubit se tím, že máte doma na stěně originál Hitlera.
Některé obrazy od Hitlera po válce zabavila americká armáda při obsazení Německa a část z nich má podle dostupných informací americká vláda stále v držení.
„Jsem umělec, ne politik“
Prameny dokazují, že v srpnu roku 1939 Hitler pronesl k tehdejšímu britskému velvyslanci Nevile Hendersonovi památnou větu: „Jsem umělec a ne politik. Jakmile bude vyřešena polská otázka, chci zase žít jako umělec.“
Po skončení války se chtěl podle svých slov stáhnout do ústraní a věnovat se malířství.
Nacistického pohlavára zřejmě do konce života neopustilo mylné přesvědčení, že je skutečným malířem.
Dá se předpokládat, že se Hitler svou výtvarnou tvorbou ve své době tak úplně neztrapnil. To, že se dnes jeho obrazy prodávají za miliony, se však rozhodně nedá přičíst jejich umělecké hodnotě, ale výhradně jeho temně proslulému jménu.
Zdroje:
Galerie obrazů:
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Paintings_by_Adolf_Hitler
