15. března 1939, tedy v den kdy započala okupace Československa německými vojsky, dorazil do Prahy také Adolf Hitler. Jeho příjezd byl utajený, a tak svou přítomností překvapil všechny zaměstnance Pražského hradu. Nacistický vůdce se nerozpakoval a ihned oznamoval, že sídlo přebírá. Přijel ještě před Emilem Háchou, který byl tou dobou již jen loutkou v rukou nacistů, i když oficiálně zastával stále ještě funkci prezidenta. Paradoxně ho na Pražském hradě přivítal Hitler. Ten byl ve své vrcholné formě. Podepisování všech dokumentů a účastnění se různých jednání zvládal v rekordním čase. Kromě záležitostí týkajících se Protektorátu Čech a Moravy také řešil, jak bude vypadat Praha podle jeho představ.

Vůdci německé říše se nelíbila Petřínská rozhledna, stejně jako její předloha, Eiffelova věž v Paříži. Rozhledna je dominantou Petřínské hory již od roku 1891 a stavba některých budov byla plánována tak, aby byly vidět právě z Petřína. Zajímavostí je, že ji během necelého roku postavilo 60 montérů. Kromě turistického účelu sloužil Petřín v 50. letech také jako vysílač televizního signálu. To také omezilo fungování rozhledny, jelikož návštěvníci mohli vystoupat pouze do prvního patra.

Že si vládce Petřínskou rozhlednu v Praze nepřeje, si uvědomil, když se 16. března probudil a kochal se pohledem z Pražského hradu na město. Údajně mu rozhledna kazila dojem z celého výhledu. Nahrazena měla být rozsáhlým univerzitním kampusem. Tentýž den opustil diktátor Prahu a zamířil do Vídně.

Jaké byly další Hitlerovy plány s Prahou? Údajně chtěl ze Starého Města udělat židovskou rezervaci s muzeem. Už během války do něj přivážel vzácné artefakty, které pak chtěl shromáždit a vystavit. Měla to být jakási ukázka pro lidi „čisté árijské rasy“, aby si dovedli představit, jak Židé kdysi žili.

Nacisté viděli Prahu jako budoucí germánské město. Plánovali například přestavbu Staroměstské radnice či postavení obrovské pěší třídy pojmenované po Hitlerovi. Ta měla vést přes střed města až k Vítkovu. Lví podíl na všech nápadech měl Hitlerův architekt Albert Speer. Počítalo se také s vybudováním výlučně německých částí města. Reinhard Heydrich plánoval zbourání Obecního domu. Zničit ho chtěli nacisté především proto, že prý představoval jeden z hlavních symbolů slovanství. Praha se měla stát vyloženě německým městem a Češi v něm neměli co dělat.

Další plány nacistů popsal Miloš Hořejš v knize Protektorátní Praha jako německé město. Němci měli v plánu realizovat mnoho dopravních staveb, například Zlíchovský most přes Vltavu. Měla přijít i přestavba Střeleckého ostrova, kde mělo vzniknout centrum sportovišť s internátem a palácem.

Všechny změny, které chtěli nacisté udělat, se však nerealizovali z ekonomických důvodů. Jednoduše na ně kvůli velkým vojenským nákladům neměli peníze.