Hitlerův otec Alois se přitom původně jmenoval Schicklgruber; šlo o příjmení jeho matky, která ho porodila za svobodna a nikdy neprozradila jméno otce. Brzy na to se provdala za Johanna Hiedlera, jenž malého Aloise vychoval jako svého. Když později zemřel, Alois si ho nechal zapsat do rodného listu coby biologického otce a převzal i jeho příjmení, zřejmě aby po něm mohl dědit. Tehdy také došlo ke zkomolení jména "Hiedler" na "Hitler"; není jasné, zda to byla chyba zapisujícího úředníka, nebo zda se to tak Aloisovi více líbilo.

První manželku si Alois Hitler vzal jen pro peníze, bylo jí už 50 let a děti mít nemohla. Z druhého manželství se služebnou Fanni vzešli dva potomci, Alois a Angela. Když Fanni zemřela na náhlou plicní chorobu, v domácnosti i v manželském loži ji nahradila Aloisova mladičká sestřenice Klara. Té se postupně narodilo šest dětí, mezi nimi i Adolf.

Jeho tři starší sourozenci Gustav, Otto a Ida zemřeli v útlém věku, a tak Adolf poznal jen mladšího Edmunda a Paulu. Ani Edmundovi však osud nedopřál dlouhý život a jeho úmrtí na spalničky malého Adolfa velmi zdrtilo. Z vlastních sourozenců mu zbyla jen Paula.

Po smrti rodičů se s ní nicméně vídal jen málokdy. Mnohem blíže měl k nevlastní sestře Angele z otcova prvního manželství, která mu jednu dobu dokonce vedla domácnost. Je známo, že Adolf byl zamilován do její dcery Geli; šlo o lásku podivnou, nezdravou a tragickou, jež skončila dívčinou sebevraždou. Angela si od té doby s bratrem rozuměla stále méně a nesnesla se ani s jeho novou milenkou Evou Braunovou. Nakonec se odstěhovala a provdala se za architekta Hammitzsche. Jejich manželské štěstí skončilo s koncem války, kdy Hammitzsch neunesl porážku Německa a sáhl si na život. Angela zemřela tři roky poté na mozkovou příhodu.

Paula se mezitím protloukala životem sama a ačkoli se s Adolfem sešla maximálně jednou za rok, kvůli svému příjmení byla vyhozena z práce, kde se nacisté netrpěli. Adolf jí na to konto zařídil nové doklady na jméno "Wolff" a až do své smrti jí pravidelně posílal peníze na živobytí. Po válce byla Paula vyslýchána Američany, ale očividně neměla s válečnými zločiny svého bratra nic společného, takže nebyla souzena. Nikdy se neprovdala a zemřela v ústraní roku 1960 ve věku 64 let.

Mnohem barvitější život prožil Adolfův poloviční bratr Alois. Při toulkách Anglií okouzlil mladou irskou studentku a namluvil jí, že je bohatým hoteliérem. Zamilovala se do něj až po uši a proti vůli svých rodičů si ho vzala za manžela. Vyšlo najevo, že Alois žádný hotel nevlastní a živí se jako číšník. Peněz manželé tedy nikdy moc neměli a jediného syna Williama Patricka poslali do Německa v naději, že mu tam strýček Adolf najde nějaké dobře placené místo ve svém aparátu.

To ale nebylo jednoduché. Strýček Adolf nehodlal živit rodinu ze státních peněz a mladému Williamovi vyjednal řadovou práci v automobilce. Zároveň mu dal najevo, že na vyšší pozici v politice dosáhne jen poté, co se vzdá britského občanství a přijme německé. Do toho se Williamovi nechtělo, a tak uprchl zpět do Anglie a stal se hlasitým kritikem svého strýce i celého nacistického Německa. Kvůli příjmení Hitler ale nikde nemohl sehnat práci a nakonec emigroval do Ameriky, kde se přidal k mariňákům. Hitler bojující v řadách americké armády proti Hitlerovi byl pro Spojence skvělou propagandou. Naštěstí byl brzy války konec, William Patrick se usadil na Long Island jako civilista a přijal nové příjmení Stuart-Houston. Jeho tři synové si prý svatosvatě slíbili, že nikdy nebudou mít potomky, aby linie Adolfa Hitlera nemohla pokračovat.

(Zdroje: http://www.hitlerschildren.com/article/1603-the-siblings-of-adolf-hitler, https://historyofyesterday.com/the-life-of-adolf-hitlers-only-sister-645ee67f4537?gi=cf4717aee480, https://www.dublincity.ie/library/blog/hitlers-irish-nephew)