Hákový kříž místo hvězdy aneb Jak se Hitler pokusil předělat Vánoce

8. srpen 2020 četba na 2 minuty
Hitler se snažil představit Vánoce jako svátky slunovratu.

Hitler se snažil představit Vánoce jako svátky slunovratu.

Foto: Shutterstock.com

Blíží se konec roku 1940 a v Hitlerově vile v Berchtesgadenu je živo. Vůdce sedí u jídelního stolu obklopen dětmi a mrká na Goebbelse, který se raduje z vánočního dárku. V rohu místnosti se tyčí stromek ozdobený hákovým křížem. Děti zpívají koledy a dostávají od nacistů sladkosti.

Takto zachytil Hitlerovu oslavu Vánoc krátký film, který však neměl sloužit k uchování vzácného momentu, nýbrž k nacistické propagandě. Alespoň o Vánocích mohli němečtí občané zapomenout na strasti, jež jim přinesla válka, a pokochat se pohledem na vůdce, jak blahosklonně zahrnuje děti dárečky a bonbony. Jak dojemné!

Vánoce přitom Adolf Hitler neslavil rád. Zpočátku je zneužíval ve své protižidovské rétorice, protože to byli přeci Židé, kdo ukřižoval Krista. Později si ale uvědomil, že ani křesťanství do jeho rasové ideologie zcela nezapadá, neboť Ježíš sám byl židovského původu.

Pro nacistickou stranu byly proto křesťanské svátky palčivým tématem. Jednu dobu projevovali snahu prohlásit Vánoce za starogermánské oslavy zimního slunovratu a Santa Clause na pohlednicích vyobrazovat jako pohanského boha Odina. Místo vánoční hvězdy doporučovali zdobit jedličku svastikou, kterou prohlásili za starodávný symbol Slunce. Na místo vítání příchodu Mesiáše měli Němci raději slavit příchod nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Vždyť nakonec je to on, kdo přišel spasit národ.

Nacistická verze Vánoc se ale v Německu nikdy neprosadila. Nepomohlo ani, že Hitler chodil na Nový rok vesnicí a rozdával dětem sladkosti, jako by byl nějaký novodobý Mikuláš. Veškeré jeho pokusy o vlídnou tvář beztak upadly v zapomenutí hned poté, co se svět dozvěděl, kolik nevinných lidí a dětí zahynulo v jeho likvidačních táborech.

Akční letáky