Před první světovou válkou se Hitler cítil jako chuďas a zneuznaný umělec. Jeho malířská díla nepřipoutala žádnou pozornost do chvíle, kdy se stal světoznámou osobností jako bojechtivý vůdce Německa, rozsévající kolem sebe smrt a nenávist. Jeho vysoké postavení bylo skvělou reklamou, jakkoli negativní. Kniha Mein Kampf byla přeložena do 16 jazyků a do Hitlerovy smrti se prodalo přes 8 milionů jejích výtisků. Kdo si ji nekoupil z obdivu k vůdci, přečetl si ji ze zvědavosti, aby se pokusil pochopit diktátorovu mentalitu.
Hitler sám k prodejům napomohl jednoduchým trikem: výtisky Mein Kampfu nakupovala i jeho vláda a rozdávala je jako svatební dary čerstvě oddaným párům. Část tučných honorářů mu tedy do kapes přivál sám stát.
(Zdroj: www.britannica.com/list/9-things-you-might-not-know-about-adolf-hitler)
Hitlerovo Orlí hnízdo
Hitlerův komorník přitom vzpomínal, že vůdce po kapsách peníze nenosil. "Činil velmi malé rozdíly mezi osobním majetkem a majetkem nacistické strany. Míchal to dohromady," uvedl německý publicista Ingo Helm, který téma zpracoval v dokumentu nazvaném Hitlerovy peníze. "Ovlivněn vlastní propagandou, Hitler nebyl sobecký, když přišlo na finance. Velkou část osobních příjmů vléval zpátky do státních projektů," dodal Helm.
Podle výzkumu zmíněného v dokumentu Hitler například věnoval dva miliony říšských marek na urychlení rekonstrukce paláce v Poznani, kde si nacistiská strana chtěla zřídit jedno ze svých sídel.
Ingo Helm odhaduje, že jen Mein Kampf Hitlerovi vydělal téměř 8 milionů říšských marek, což by dnes v přepočtu odpovídalo zhruba 800 milionům Kč. Vůdce tyto prostředky použil na přestavbu Orlího hnízda u jihobavorského Berchtesgadenu a své milence Evě Braunové koupil dům v Mnichově. (Zdroj: www.nytimes.com, srpen, 2002)
Když 30. dubna roku 1945 spáchal sebevraždu, zanechal po sobě rozsáhlý majetek, který v závěti odkázal nacistické straně. Ta však po válce zanikla, takže veškeré Hitlerovo jmění propadlo samosprávě státu Bavorsko.
