Hladomor za Marie Terezie: Císařovna to vůbec nezvládla. Přišlo trápení a smrt

Josef neváhal vzít pluh do ruky osobně.

Josef neváhal vzít pluh do ruky osobně.

Foto: Profimedia.CZ

Marie Terezie je v našich zemích vnímána jako veliká dáma, která rozšířila vzdělání mezi chudé vrstvy. Když ale přišel na Čechy hlad, s pomocí nespěchala. Neoblomily ji ani úporné prosby jejího syna Josefa, jenž s hladovějícím lidem soucítil. Krize si vyžádala téměř půl milionu mrtvých.

V 60. letech 18. století panovalo v Čechách a na Moravě poměrně vlhké klima, které úrodě dvakrát nepřálo. Mělo být ale ještě mnohem hůř: mírnou a deštivou zimu na přelomu let 1769 a 1770 vystřídal jarní sníh a následná obleva pole zcela rozmočila. Další deště a záplavy přišly v létě. Z úrody nebylo nic a situace se nezlepšila ani v roce následujícím.

Císařská komora reagovala zákazem vývozu obilí z českých zemí a začala úrodu dovážet z Uher a Banátu. Opatření ale nestačilo a ceny se držely na drastické výši. Lidé jedli otruby, kořínky a kůru ze stromů, chleba pekli z pilin a přidávali do něj kousky zelí. Z nouze konzumovali i psy a kočky.

Marie Terezie

Jak vypadala Marie Terezie: Prodělala neštovice a trpěla skrytou fyzickou vadou

Josef se cítil bezmocný

V květnu roku 1771 krize dolehla i na Prahu. Obchod zde utichl, chléb se prodával jen dvakrát denně za dohledu vojáků. "Důsledky války a hladomoru dolehly na všechny vrstvy českého obyvatelstva," popsal nástupník trůnu Josef ve zprávě matce. "I pražští fabrikanti, vyrábějící hedvábí, jsou ožebračeni. Mají půjčky, které nejsou schopni zaplatit; vůbec neprodávají a krachují." (Zdroj: https://dvojka.rozhlas.cz/)

Josef se chtěl vydat do českých zemí hned v samém začátku krize, ale Marie Terezie mu to nedovolila. Měl svázané ruce a nemohl dělat nic jiného, než matčinu politiku kritizovat. V roce 1771 dvakrát uvolnil 20 tisíc zlatých, aby vytvořil pracovní příležitosti pro chudé. Přesto nedokázal zabránit hromadnému umírání lidí a kopání masových hrobů. "Jsem naplněn láskou k vlasti a vůlí konat; a musím tomu všemu nejenom přihlížet, ale k svému neštěstí se dokonce cítím jako viník – ačkoli jsem nevinen," svěřil se v dopise bratrovi.

Císař Josef II.Císař Josef II.Zdroj: By Carl von Sales / CREATIVE COMMONS / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain

Krize vedla k selskému povstání

Právě v době hladomoru se také ukázal v plné nahotě dlouhodobý rozkol mezi panstvem a robotníky. Poddaní už útlaky dále nemohli snášet, protože už neměli ani chléb a hrách, na nichž dosud přežívali. Pánům to bylo jedno. Předseda císařské komise hrabě Trautmannsdorf podal zprávu o naprosté svévoli, se kterou šlechta k robotníkům přistupuje. Popsal otřesné podmínky rolníků i mučení, jemuž byli při sebemenším projevu revolty podrobováni.

Na mnoha panstvích počátkem 70. let vypukla povstání, která však byla záhy zase potlačena. Marie Terezie se snažila poddaným ulevit patentem upravujícím robotní povinnost, ale opravdová změna přišla až poté, co ji na trůnu vystřídal Josef a vydal patent dle vlastních představ. Robotu sice zcela nezrušil, avšak daroval poddaným svobodu pohybu, stěhování a uzavírání sňatků bez souhlasu vrchnosti. Lidé tak mohli v případě nouze "odcházet za lepším".

Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, www.extrastory.cz