Každý, i ten nejmenší hrad, měl v podzemí malou místnost, která sloužila různým účelům. Nejčastěji se zde skladovaly potraviny, zbraně a cennosti. Pokud ale bylo potřeba, v mžiku byla vyklizena, aby získala nového nájemce.

Kriminály určené k několikaletým trestům, jež známe dnes, ve středověku téměř neexistovaly. Věznice sloužily pouze k zajištění provinilce na dobu nezbytně nutnou k vyšetření zločinu a zamezení jeho útěku před rozsudkem. Vznik „soukromých" žalářů tak úzce souvisel s přenášením soudních pravomocí z panovníka na nižší šlechtu. Mnoho urozených bralo roli soudce do vlastních rukou. To, jak delikventa potrestají, záleželo čistě na nich.

Hladomorny

Hladomorna se dá popsat jako jáma nebo místnost, v níž provinilec umíral hladem a žízní. V raném středověku se většinou nacházela ve věži. Postupem času, jakmile se začaly stavět rozsáhlejší a pohodlnější hrady, se přesunula do podzemí.

Ve velkých hradních komplexech, především v Anglii a Francii, se během 13. století začaly stavět tzv. oubliettes. Tato malá komora byla ve skutečnosti šachtou, do níž byl člověk spuštěn po laně. Byla tak úzká, že se v ní dalo pouze stát nebo nepohodlně sedět.

Ať už hladomorna vypadala jakkoli, nešťastník byl obklopen neproniknutelnou tmou. Trpěl nejen hladem a žízní, ale také zimou. Svůj příbytek sdílel s množstvím hlodavců. Absence toalety měla za následek, že zde panovaly příšerné hygienické podmínky. Pokud kobka sousedila s mučírnou, vězeň denně slyšel nářek a pláč. Množství nalezených rytin na stěnách hladomoren také napovídá, že provinilci trpěli dlouhou nudou a nejistotou.

Hladomorna na Křivoklátě

Mezi nejznámější českou hladomornu patří místnost v obranné válcové věži Huderka na hradě Křivoklát. Ten byl v době husitských válek obávaným vězením. Skládalo se z komplexu čtyř místností bez oken. Jelikož nebylo velké, bylo určené jen pro vybrané provinilce. Pobýval tu například alchymista Edward Kelly nebo protestanští páni po bitvě na Bílé hoře. Ti si měli stěžovat, že po pěti denních jídlech dostávají jen čtyři žejdlíky piva. Život tu pravděpodobně nebyl tak strašný.

Zdroj: Youtube

Hladomorna v Huderce však předkládá jinou historii. Byla objevena v 19. století. Skládala ze z prostoru vysokého 12 metrů. Na vrchním patře byl vyvrtaný otvor 60 krát 60 centimetrů, kterými se odsouzenci vhazovali na dřevěný mezanin nacházející se o 4 metry níž. Zde byl další otvor, kudy mohli vězni skočit dolů a ukončit tak své trápení. Že tuto možnost mnozí využili dokládá množství koster nalezených na dně věže.

Zdroj:

www.exploring-castles.com, www.en.wikipedia.org, www.kriminalistika.eu, www.region.rozhlas.cz