Kobky byly součástí i toho nejmenšího středověkého hradu. Již při jeho stavbě se počítalo s tím, že v podzemí by se měly nacházet místnosti, které by sloužily k různým účelům. Nejčastěji se využívaly jako skladiště střeliva nebo obilí, lednice či vězení.

Hladomorny ve středověku

Hojné využívání hladomoren souvisí s přenášením soudních pravomocí z panovníka na nižší šlechtu. Uvržením do temné a zatuchlé místnosti si tak znesvářené rody nebo rodinní příslušníci vyřizovali účty. V hladomorně tak mohla skončit hubatá manželka, dcery a synové, jež odmítli domluvený sňatek nebo nevěrnice. Počítá se však, že podobné zavření do hladomorny sloužilo pouze jako výstraha a po několika dnech byli vězni propuštěni.

I ve středověku fungovaly státní vězení. Nacházely se na královských hradech a vojenských opevněních. Zde byli zadrženi viníci z vyšších společenských vrstev. Podle dobových záznamů si nemuseli žít špatně. Jistý svobodný pán z Prostiboře, odsouzený za svedení poddanských dívek, měl v roce 1570 přerazit nad korbelem vína loutnu o spoluvězňovu hlavu. Zločinci, držení ve sklepních prostorách Pražského hradu, to však měli horší. Zde totiž ústilo potrubí z latrín.

Vězení a rozsudky

Ve středověku nebylo vězení obvyklým trestem. Sloužilo především jako „čekárna" na soud nebo rozsudek. Pokud byl vězeň shledán vinným, čekala ho poprava. Byl-li byl vynesen rozsudek smrti vyhladověním, byl delikvent zazděn.

Vedle hladomoren tak často byla také místnost, která byla vybavena mučícími nástroji. Mnozí hradní páni tak také zaměstnávali kata, který sloužil nejen jako vykonavatel trestů, ale především jako prevence.

Pod věží

Nejčastěji se podzemní prostory nacházely v přízemí hlavních věží, neboli bergfritů. Zde se stahovali obránci hradu, aby si při bitvě zachovali holý život. Odolávat obležení tu byli schopni několik týdnů nebo i měsíců. V kobkách se tak nenacházeli vězni, ale především zásoby. Předpokládá se tedy, že hladomorny, spíše než na umoření hladem, sloužily v tomto případě k jeho potlačení.

Na Křivoklátě se však pod obrannou válcovou věží Huderka nachází hladomorna, která byla objevena v 19. století. Na jejím dně bylo nalezeno několik koster. Celková výška místnosti je 12 metrů. Otvorem o šířce 60 krát 60 centimetrů se odsouzenci vhazovali na dřevěné mezipatro, jež bylo o 4 metry níž. V tomto mezipatru byl další otvor, kterým mohli vězni skočit dolů a skončit tak se životem.

Funkce hladomorny

Obecně lze tedy říct, že hladomorny sloužily především jako dočasné vězení. Jejich hlavním cílem nebylo umoření zadrženého hladem. Nemůžeme však vyloučit, že během čekání na soud se to v některých případech nestalo. Historici však předpokládají, že pokud vězni v hladomornách zemřeli, bylo to většinou následkem krutého mučení, zimy, špatných hygienických podmínek a všudypřítomných hlodavců. V dobách míru pak hladomorny sloužily k uskladnění zásob.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.kriminalistika.eu, www.region.rozhlas.cz, www.medievalchronicles.com, www.enigmaplus.cz