Jak to vypadalo, když přišel ve středověku hladomor. Takovou hrůzu nepochopíme

Elena Velímská | 4. 10. 2022

Období velkého hladu ve středověké Evropě nebyla nijak výjimečná. Týkala se obvykle jen určitých zemí, i těch českých. Trvala rok následně po neúrodě, úhynu dobytka či nějaké živelné pohromě. V době Velkého hladomoru měla prázdné žaludky téměř celá Evropa, včetně Britských ostrovů a Ruska. Trpěl nejen prostý lid a dobytek, ale i ti urození. A nejen jeden rok…

Když obloha potemněla

Mizernou sklizeň dnes zemědělci přisuzují suchu. Na jaře v roce 1315 začalo ve většině Evropy vytrvale pršet. Nebyla to však vítaná jarní závlaha. Vytrvalé deště neustávaly ani v létě. Nejen díky podmáčené půdě, ale především chladu bez slunečních paprsků se na polích nic neurodilo. Ceny pšenice vyletěly raketově vzhůru. Omezené zásoby byly jen pro movité vrstvy a církev. Chudí neměli z čeho péct chleba. Živili se kořínky, rostlinami, bobulemi, kůrou stromů. Pro dobytek nebyla sláma, seno nebylo možné usušit. Začal trpět nemocemi a hynout. To však byl jen začátek obrovského strádání, které nemělo na svědomí sucho, ale mokro.

Záhada ruské chřipky: Vědci se domnívají že se jednalo o koronavirus
Cestování

Záhada ruské chřipky: Vědci se domnívají že se jednalo o koronavirus

Pršet nepřestalo

Ani následující jaro hladem vysílené obyvatelstvo nezahřály sluneční paprsky. Jarní deštík se i v roce 1316 změnil ve vytrvalý déšť. Tak se ani v roce 1316 nic nesklidilo. Nebyly ale již žádné zásoby potravin. Tentokrát kručelo v žaludku i králům. Vybíjela se tažná zvířata, ze zoufalství se jedlo i osivo uchované pro budoucí setbu. Dle kronikářů se staří vzdávali jídla, aby alespoň mladí měli šanci přežít. Lidé se údajně uchylovali ke kanibalismu, ač to není s jistotou prokázané. Zmiňuje to ale i Dalimil ve své kronice. Některé prameny uvádí, že byly dokonce obětovány děti, které byly ponechány svému osudu.

Pršelo také na jaře 1317. To už si hladomor vybral svou krutou daň. Zasáhl území daleko převyšující milion čtverečních kilometrů a třicet milionů obyvatel. V létě se počasí umoudřilo. V té době však nedostatkem stravy oslabení lidé hromadně umírali i na nemoci. Počet obětí není přesně zaznamenán, ale historikové odhadují, že na mnoha místech vymřela až čtvrtina obyvatel. Následky hladomoru trvaly až do roku 1325. Nebylo z čeho znova osít pole a naplnit sýpky. Drasticky se snížil počet skotu a dobytka. Utrpení obyvatel pokračovalo.

Druhotné následky

Déšť přinesl hladomor. Hladomor přinesl nesmírné strádání, utrpení nemoci a smrt. Měl však i druhotné následky. Po dva roky trvající deště přinesly záplavy a povodně. Voda zatopila a na léta znehodnotila ornou půdu. Mnozí zemědělci tak opouštěli své domovy a hledali obživu ve městech. V přímořských oblastech stoupající a rozbouřené vody zničily budovy i celé části přístavních měst. Velký propad hodnot svých panství kvůli poklesu příjmů zaznamenali vlastníci půdy. Panovníci, šlechta a církev. Některé kláštery zanikly.

Velký hladomor však měl za následek i velký nárůst kriminality, a to i v řadách slušných občanů. Aby zasytili sebe i svou rodinu, neštítili se ani závažných trestních činů. Kriminalita zanechala své stopy v podobě sklonu k násilí a válkám celá desetiletí po hladomoru. V neposlední řadě měl hladomor i podstatný vliv během epidemie moru známého jako Černá smrt (1347-1351), které podlehla hladem oslabená populace. Hladomor měl i politické a kulturní následky a důsledky.

Sacro Bosco, místo děsu: Tlama do pekla říká: Zde všechen rozum odchází
Cestování

Sacro Bosco, místo děsu: Tlama do pekla říká: Zde všechen rozum odchází

Zdroje: www.medievalists.net, cs.wikipedia.org

Tagy Britské ostrovy Černá smrt Dobytek Evropa hladomor jaro Rusko