„Pokud mě uvidíš, tak plač," upozorňuje nápis na balvanu z roku 1616, který se normálně vyskytuje pod hladinou řeky Labe u Děčína. Jde o tzv. hladový kámen, na nějž obyvatelé středověké Evropy tesali svým potomkům vzkazy varující před nebezpečím sucha a hladomoru kvůli nedostatku vody. Tyto kameny se objevily v řekách Rýn a Labe, v Nizozemsku, Německu a České republice.

Zdroj: Youtube

Pro Evropany mělo sucho katastrofální důsledky. Vedlo k neúrodě, nedostatku potravin, hladomoru a smrti. Před rokem 1900 jsou na „hydrologických orientačních bodech" zmiňována sucha z let 1417, 1616, 1707, 1746, 1790, 1800, 1811, 1830, 1842, 1868, 1893 a 1899. V moderní době byly nápisy vidět v roce 1918.

Hladové kameny

Podle hydrologa Stefana Fenoglia z výzkumného centra Alpstream a Turínské univerzity je nedostatek vody důsledkem brzkého tání sněhu v Alpách. „Zároveň čelíme globálním i lokálním faktorům, tedy klimatické změně a tomu, jak sami hospodaříme s vodou," říká. Nad územím Evropy se vyskytuje blokující tlaková výše. Ta neumožňuje vzduchovým masám z Atlantiku proniknout hluboko do kontinentu. Vlhkost tak obchází západní pobřeží Evropy, směřuje na sever a klesá daleko na východě.

Silná vlna veder a nízké srážky komplikují také lodní dopravu. Už nyní lodě vyplouvají jen s třetinou nákladu, což má za následek snižování zásobování uhelných elektráren. Výrobu omezují i jaderné elektrárny. Ty mají nedostatek vody na chlazení. Cena elektřiny v Evropě je proto rekordní. Za poslední dva měsíce se zdvojnásobila.

Podle badatele Andrea Toreti z výzkumného střediska Evropské komise JRC se situace výrazně nezlepší ani v příštích měsících. Naopak, nebezpečí velmi vysokého sucha bude pokračovat. Hrozí tak zvýšené riziko požárů, vyčerpání vodních zdrojů, snížení kvality ovzduší a pokles potravinové bezpečnosti.

Bleskové záplavy

Přetrvávající extrémní sucho ale také zvyšuje možnost výskytu lokálních bleskových povodní. „Vedra mění strukturu půdy, která tvrdne. Tím se stává velmi omezeně propustnou. Déšť dopadající na její povrch tak nemá šanci proniknout hlouběji. Stéká proto po povrchu, podobně, jako odtéká ze silnic," vysvětluje hydrolog Ladislav Bartoš.

Zdroj: Youtube

Vydatné deště tak mohou přeměnit malé potoky či jen suchá koryta a terénní rýhy v životu nebezpečný živel. „Nejohroženější jsou místa, kde se pěstuje kukuřice nebo slunečnice," říká Bartoš. Pozor by si měli dávat i obyvatelé vysočin, kde může docházet k sesuvu bahna a kamení. „Přívalové povodně se ale velmi těžko předpovídají."

Zdroj:

www.seznamzpravy.cz, www.novinky.cz, www.zahranicni.hn.cz, www.denik.cz, www.thesaxon.org