Ačkoli se vědci stále rozcházejí v názoru na platnost této legendy, existují zajímavé teorie a důkazy, které naznačují, že by zde mohla být souvislost. A že veslonos skutečně vypadá jako mořský had, se podívejte sami:
Monstra žijí kilometr hluboko
Obří veslonozi, kteří se podobají hadům, obývají hlubiny oceánu v hloubkách i kolem 1000 metrů. Tito nepolapitelní tvorové, kteří měří na délku přes 15 metrů, podněcují mýty a legendy o mořských hadech po celou historii. Vzhledem k jejich hlubokomořskému prostředí jsou pozorování veslonosů výjimečně vzácná. Byly však zaznamenané případy, kdy se tyto ryby objevily v blízkosti hladiny krátce před zemětřesením.
Veslonos na pláži – zemětřesení v Kalifornii
V říjnu 2013 došlo v Kalifornii ke dvěma pozorováním veslonosů. První zaznamenal instruktor mořských věd, který při šnorchlování u pobřeží jižní Kalifornie objevil 5,5 metru dlouhou mršinu veslonosa. Jen o několik dní později byl na břeh vyplaven další hadovitý veslonos. Pozoruhodné je, že po druhém pozorování zasáhlo Kalifornský záliv zemětřesení o síle 6,4 stupně.
Podobné případy byly zaznamenány i v jiných případech, kdy byly veslonozi nalezeni mrtví před seismickými událostmi.
Citlivost na seismickou aktivitu
Ačkoli ne všechna pozorování hlístounů nutně souvisejí se zemětřesením, souvislost mezi těmito záhadnými tvory a seismickou aktivitou vědce zaujala. Předpokládá se, že ryby žijící u dna, jako je veslonos, mohou být citlivé na pohyby v seismických zlomových liniích, což vede k neobvyklému chování před zemětřesením. Podivné chování zvířat před zemětřesením bylo zaznamenáno po celém světě, přičemž neoficiální důkazy se táhnou celá staletí.
Vědecká obec se neshoduje
Zatímco někteří odborníci myšlenku veslonosů jako předpovědí zemětřesení zavrhují, jiní zůstávají opatrní. Doktorka Rachel Grantová, přednášející biologii zvířat, v současné době zkoumá souvislosti mezi pozorováním veslonohých ryb a zemětřeseními, které hlásí americká geologická služba US Geological Survey. Zkoumá možnost, že elektrostatické náboje a uvolňování toxických sloučenin, jako je peroxid vodíku nebo oxid uhelnatý, mohou ovlivňovat chování hlubokomořských tvorů.
Na zavrhování prastaré japonské legendy obklopující veslonosy je ještě příliš brzy. Cílem výzkumu doktorky Grantové je objasnit možnou souvislost mezi výskytem mrtvých veslonosů a blížícím se zemětřesením. Mezitím zůstává studium neobvyklého chování živočichů před seismickými událostmi předmětem velkého zájmu a pokračujícího výzkumu. Zatímco vědci pokračují ve zkoumání tohoto fenoménu, zbývá ještě mnoho poznatků o složitém vztahu mezi živočišnou říší a seismickou aktivitou Země.
Zdroje: www.messagetoeagle.com, zoom.iprima.cz, cs.wikipedia.org/wiki/Hlistoun