Zatímco se snažíme chránit stromy a lamentujeme nad kácením amazonských pralesů, ze dna oceánu tiše a nenápadně mizí podmořské louky, které jsou pro zdravé ovzduší možná ještě důležitější. Dokážou totiž zadržet téměř dvakrát více uhlíku než lesy o stejné ploše na souši, a činí tak dokonce 35krát rychleji.
O důležité funkci mořských trav pojednává anglické video:
Vědci z Institutu Maxe Plancka pro mořskou mikrobiologii nyní odhalili další magickou schopnost, jakou mořské trávy oplývají. V takzvané rhizosféře okolo kořenů ukládají přebytečnou sacharózu, kterou nestačily spotřebovat pro svůj metabolismus a růst. Ukázalo se, že nadbytečný cukr trávy vyrábějí za intenzivnějšího svitu slunce, tedy zejména ve slunných letních dnech a v době poledne. Tehdy u nich fotosyntéza jede o sto šest a sacharózy vyprodukují mnohem více, než kolik potřebují. Nijak jim to ale nevadí, protože ji odloží mezi kořeny.
Tuto vlastnost bychom mohli travinám závidět; představte si, že by se veškeré cukry ze spořádaných sladkostí ve vašem těle nepřeměnily na tuk, ale mohli byste si je uložit někam vedle sebe nebo je rovnou zahrabat do země. U člověka to bohužel funguje jinak...
Mikrobi mají smůlu
Otázka ovšem je, co se s těmito zásobami cukru na mořském dně stane. Logicky by ho měly zkonzumovat miliardy mikroorganismů, které se hemží kolem travin a sacharózu přímo zbožňují. Jenže to se neděje. Cukr v rhizosféře zůstává a vědcům vrtalo hlavou, čím to je způsobeno.
"Dlouho jsme se na to snažili přijít. Pak jsme si uvědomili, že mořská tráva, stejně jako mnoho jiných rostlin, uvolňuje do svých sedimentů fenolické sloučeniny," uvedla spoluautorka studie Maggie Sogin. Zmíněné chemické látky mají antimikrobiální účinky, protože potlačují metabolismus mikroorganismů, a tím zpomalují jejich činnost a rozmnožování. Ve výsledku tedy sladká rhizosféra trav nepředstavuje pro bakterie žádnou pastvu.
"Odhadujeme, že celosvětově je v rhizosféře mořské trávy uloženo 0,6 až 1,3 milionu tun cukru, hlavně ve formě sacharózy," říká vedoucí výzkumu Manuel Liebeke. "To zhruba odpovídá množství cukru ve 32 miliardách plechovek Coca-Coly."
Podmořské ekosystémy je nutné chránit.
Ubývání trav znamená problém
Dokud podmořská tráva roste a chrání své zásoby cukru před mikroskopickými organismy, je všechno v pořádku. Co by se ale stalo, kdyby postupně vymizela a do opuštěné sacharózy se pustili mikrobi?
Pokud jste někdy zkoušeli vyrobit domácí víno, pak jistě víte, co učiní živá kultura s cukrem: pochutná si na něm a vyprodukuje oxid uhličitý. "Naše výpočty ukazují, že v případě degradace sacharózy na mořském dně vlivem mikrobů by se do atmosféry uvolnilo nejméně 1,54 milionů tun oxidu uhličitého," varuje Liebeke. "To je stejný objem, jaký do ovzduší ročně vypustí 330 tisíc automobilů."
Výzkum podle odborníků naznačuje, jak velkou roli hrají oceánské ekosystémy v udržení příznivých podmínek pro život na naší planetě. Pokud nechceme skleníkový efekt a globální zvýšení teplot rapidně urychlit, měli bychom začít podmořské louky urychleně chránit.
Zdroje: https://interestingengineering.com/, https://www.sciencedaily.com/, https://www.earth.com/
