Tento druh člověka byl objevený v roce 2003, kdy byla jeho kostra nalezená v jeskyni na indonéském ostrově Flores, odtud pochází i jeho název. S pomocí digitálního modelu lebky nyní mezinárodní tým vědců zrekonstruoval obličej tohoto dávného hominina.
Tato nejnovější rekonstrukce se liší od předchozí rekonstrukce provedené v roce 2015, která využívala pouze data šimpanze. Vědci vyjádřili spokojenost s výsledky nového přístupu, protože odhalil obličej, který kombinuje prvky moderních lidí i evolučních předků.
Podívejte se na video:
Trochu jiná rekonstrukce
Při rekonstrukci lidských obličejů z lebek se vědci obvykle spoléhají na údaje od žijících jedinců, aby určili tloušťku obličejové tkáně. Vzhledem k absenci živých jedinců Homo floresiensis však museli vědci zvolit jiný přístup. Použili CT snímky člověka a šimpanze, deformovali je tak, aby odpovídaly struktuře lebky Homo floresiensis, a interpolovali data k aproximaci obličejových rysů.
Jak vypadal v porovnání s člověkem?
Při rekonstrukci tým využil údaje od moderních lidí i šimpanzů. Podle brazilského odborníka na grafiku Cicera Moraese, který je spoluautorem studie, vykazoval Homo floresiensis některé výrazné odlišnosti od moderních lidí. Pravděpodobně měli méně vystouplý nos, více vystouplou oblast úst a výrazně menší objem mozku. Navíc byli výrazně nižší, jejich výška se odhaduje na přibližně 1,06 metru, což vedlo k jejich přezdívce "hobit".
„Když byla lebka v roce 2004 představená veřejnosti, byl zrovna Pán prstenů velmi úspěšný. Vzhledem k tomu, že výška Homo floresiensis se odhaduje na 1,06 metru, přezdívka "hobit" k němu dokonale pasovala. V této práci jsme tento přístup nepoužili, protože takové markery jsou založené na údajích o lidech, a ne o jedincích patřících do skupiny Homo floresiensis. Takže jsme udělali následující: vzali jsme dva CT snímky, jeden z člověka a druhý ze šimpanze. Pak jsme je oba deformovali, abychom je přizpůsobili struktuře lebky Homo floresiensis, a data jsme interpolovali, abychom získali představu o tom, jak by mohl vypadat jeho obličej,“ říká Cicero Moraes.
Evoluční dohady a nejasnosti
Původně se předpokládalo, že Homo floresiensis je starý méně než 20 000 let, ale následné studie nyní odhadují stáří kostry na přibližně 60 000 let. Předpokládá se, že se tento druh vyvinul z jednoho z nejstarších známých lidských druhů před více než 1,75 milionu let, což zpochybňuje předchozí předpoklady, že se Homo floresiensis vyvinul z Homo erectus.
Výsledky tohoto výzkumu vrhají světlo na jedinečné fyzické vlastnosti Homo floresiensis a přispívají k našemu chápání evoluce člověka. Studie bude publikovaná v časopise OrtogOnLineMag věnovaném 3D počítačové grafice.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, cs.wikipedia.org/wiki/Homo_floresiensis, ct24.ceskatelevize.cz, www.nhm.ac.uk - studie
