Vědci našli druh lidí odpovídající Tolkienovým hobitům. Jejich původ je záhadou

V souvislosti s „hobity“ se hodně diskutuje o tom, jestli a popřípadě jak jsou zapojeni do rodokmenu hominidů.

V souvislosti s „hobity“ se hodně diskutuje o tom, jestli a popřípadě jak jsou zapojeni do rodokmenu hominidů.

Foto: profimedia.cz

Mysleli jste si, že se můžete s bájnými hobity potkat pouze v krajinách fantazie? Vyvedeme vás z omylu. Vědci učinili roku 2003 zajímavý objev. Povedlo se jim najít pozůstatky raného lidského druhu, nazvaného Homo floresiensis, taktéž přezdívaného jako „hobit“. Tento tvor se svou výškou, velikostí hlavy a nohou až nápadně podobal bájným postavám z knih či filmů.  

Doposud byly kosti tohoto druhu nalezeny pouze na ostrově Flores v Indonésii. Před 18 lety byl proveden výzkum, který přinesl překvapivé výsledky. Indonésko-australský výzkumný tým našel v jeskyni Liang Bua úplnou ženskou kostru neobvykle malého člověka. Objev byl datován do doby před přibližně 80 000 lety a informoval o něm v roce 2004 časopis Nature.

V jeskyni však nebyla nalezena pouze ona žena. Vědci postupně objevili pozůstatky dalších dvanácti jedinců stejného druhu, především kosti a zuby. Všechny byly z období přibližně před 100 000 až 60 000 lety. Mimo to se našly kamenné nástroje, kteří tito lidé vyráběli. Celý druh byl poté pojmenován podle ostrova, kde jej vědci objevili (Zdroj: https://humanorigins.si.edu/evidence/human-fossils/species/homo-floresiensis).

Model lebky původního 'hobita' v proporcích k lidské ruceModel lebky původního 'hobita' v proporcích k lidské ruceZdroj: Wikimedia Commons, Autor: Emőke Dénes – kindly granted by the author, CC BY-SA 4.0, https://commons.

Kromě toho se našly ve stejné jeskyni zvířecí pozůstatky patřící drakům komodským, potkanům, netopýrům a mladistvému druhu dnes už vyhynulého slona druhu Stegodon. Schopnost lovu naznačuje nutnost pokročilejší myšlení těchto lidí.

Následné charakteristiky jedinců byly opravdu zajímavé. Mozek první nalezené ženy měl mít třetinu velikosti mozku našeho, ale přesto bylo zjištěno, že její druh vyráběl a používal kamenné nástroje, lovil zvířata a dokázal rozdělat oheň. I zbytek těla byl drobný - lidé měřili přibližně 105 cm a vážili pouhých 30 kg, měli malou bradu, ploché šikmé čelo a krátké ploché tváře. Naproti tomu ale disponovali v poměru ke krátkým pažím a nohám relativně velkými chodidly a měli masivní zuby. Ve srovnání s jinými lidmi, jež žili přibližně ve stejnou dobu, například neandrtálci (jejichž výška dosahovala 165 cm) a náš druh Homo sapiens, měli „hobiti“ velmi odlišný vzhled (Zdroj: https://www.livescience.com/29100-homo-floresiensis-hobbit-facts.html ). Malá velikost těla mohla druhu pomoct přežít na ostrově s omezenými zdroji.

Rekonstrukce tváře neandrtálce v londýnském Natural History Museum

Byli neandrtálci hlupáci? Vypěstované minimozky odhalí jejich tajemství

V souvislosti s „hobity“ se hodně diskutuje o tom, jestli a popřípadě jak jsou zapojeni do rodokmenu hominidů. Vědci polemizují o tom, zda představují vyhynulý druh v lidské linii nebo jsou spíše odnoží druhu Homo erectus. Podle nejnovějších poznatků je pravděpodobnější druhá varianta.

Roku 2006 přišel americký anatom Gary D. Richards z Californské univerzity s teorií, jež měla osvětlovat malou výšku objevených lidí. Podle něj mohli trpět tzv. Laronovým syndromem. U takto postižených lidí vzniká tzv. hypofyzární nanismus, který způsobuje, že jejich tělo nereaguje na růstový hormon. Navzdory přesvědčivým argumentům na začátku se tato teorie nakonec nepotvrdila (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Homo_floresiensis).

Více o "hobitech" zůstává stále zahaleno rouškou tajemství. Jaký je jejich opravdový původ? Pořádali pohřby či svatby? Slavili nějaké svátky? Jakým způsobem se dorozumívali? Plno dalších otázek by měly zodpovědět výzkumy v budoucnosti.

Akční letáky