Co jsou Hodiny soudného dne: Pozoruhodný stroj odpočítává čas do zániku lidstva

za pět minut dvanáct

za pět minut dvanáct

Foto: Shutterstock.com

Lidová nebo ustálená rčení se dnes velké popularitě příliš netěší a mladší ročníky je nejspíš nepoužívají a o jejich významu nemají mnohdy ani tušení. Ale výraz „za minutu dvanáct“, z našeho slovníku nevymizel a rozumíme mu. Ač s pomyslnými Hodinami soudného dne tento výraz až tak úplně nesouvisí, i u nich znamená dvanáctka „katastrofu“ a minutová ručička ukazuje, jak blízko jí kdy lidstvo bylo.    

Neděsit jen varovat

Kyvadlo Hodin Posledního soudu, jak se jim také říká, poprvé rozhoupala skupina amerických jaderných fyziků dva roky po výbuchu atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. V té době začali vydávat odborný časopis Bulletin of the Atomic Scientists (Buletin atomových vědců) a v něm redaktor E. Rabinowitch představil grafické hodiny, kterými začal poukazovat na jadernou hrozbu, která by mohla vést k světové apokalypse. Jejich minutovka tehdy v roce 1947 ukazovala za sedm minut dvanáct a představovala možnou hrozbu Sovětského svazu, který otestoval svou první jadernou zbraň. Od roku 1973 po smrti Rabinowitche hodinky „nastavuje“ Rada pro vědu a bezpečnosti a Rada Bulettinu, v níž jsou nositelé Nobelovy ceny a další odborníci z mnoha zemí, dnes především mladí.

Orbitální bombardování

Orbitální bombardování: Čína otestovala novou zbraň schopnou jaderného útoku

Hrozivé minuty v časové linii

Během pětasedmdesáti let byla ručička hrozby posunuta vpřed nebo vzad několikrát. Nelze samozřejmě vyjmenovat všechny hrozby na časové ose, tak jen pár „významných“. Pokud jde o jaderné ohrožení, svět byl relativně nejbezpečnější po pádu železné opony, kdy v roce 1991 USA a SSSR podepsaly START I, první smlouvu o omezení strategických zbraní, a ručička se přesunula na za dvě minuty tři čtvrtě. Naopak ukazovala „dvě minuty do konce“ v roce 1953 s nástupem závodu jaderného zbrojení. USA otestovaly první vodíkovou bombu a Sovětský svaz se nenechal zahanbit… Dvě minuty před dvanáctou hodiny odbíjely znova až v roce 2018 za Trumpovy vlády, kdy USA ustoupilo od významných mezinárodních smluv, včetně Smlouvy o jaderných silách středního doletu.

Hodiny soudného dne graficky znázorňují hrozbyHodiny soudného dne graficky znázorňují hrozbyZdroj: Dimitrios Karamitros / Shutterstock.com

Aktéři 

V roce 1968 se staly „majiteli“ jaderných zbraní Francie a Čína, ručička byla nastavena na sedm minut před celou. O dvě minuty menší hrozbu představovala zpráva, že i Pákistán a Indie testují atomovky. Samostatnou kapitolou je pak Severní Korea, která své zuby cení od roku 1962. Severokorejci testují snad i prak. Každou zbraň od raket krátkého a středního doletu, přes balistické a klouzavé až po hypersonické. Je asi jedinou zemí, která se nikdy neúčastnila jednání na nejvyšší úrovni ani nepodepsala žádnou dohodu týkající se omezení zbraní. Rok 2021 posunul minutovou ručičku zpět, protože dvě jaderné mocnosti Rusko a USA prodlužily smlouvu START a dohodly se na jednáních o kontrole zbrojení a dalších cílech důležitých pro budoucnost planety. 

Rok 2022 očima Bulletinců

„Bulletin“ nejen vydává svůj dvouměsíčník, ale i webové stránky, kde shrnuje pravdivé informace pro veřejnost, vědce i politiky o hrozbách, kterými může člověk sám sebe sprovodit ze světa a navrhuje opatření. Dnes to nejsou jen jaderná rizika, v roce 1985 k nim přibyly klimatické změny, v posledních letech také rušivé technologie a věk dezinformací a v posledních dvou letech pandemie. A jak si stojí rok 2022 v jejich očích? Poslední zpráva z února 2022 poprvé přidala do Hodin soudného dne i vteřinovku a v grafu ho dala na místo „sto vteřin do konce“. Důvod: klimatické změny, pandemie, kybernetické a jaderné konflikty. Myslím, že těch sto vteřin by mělo znamenat, že je nejvyšší čas, aby nastal konečně klid a nic nehrozilo.

Americké „letadlo soudného dne“ postavené tak, aby odolalo jaderné válce

Zdroje: www.historyhit.comthebulletin.org