Již ve starověku nebylo o Homérovi známo nic určitého. Měl se narodit v 8. století př. n. l. na ostrově Chios, v Athénách nebo v městě Smyrna na pobřeží egejského moře. Většina pramenů se shoduje na tom, že byl nemanželským dítětem a jeho matka se jmenovala Kreitheis.

Legendy říkají, že byl potulným básníkem a cestoval z jednoho místa na druhé. Jako slepec měl schopnost „vidět i neviděné”, díky čemuž napsal nezapomenutelná díla jako Homérské hymny, Soutěže Homéra a Hésioda nebo nejslavnější Ilias a Odysseu. 

Homérova hádanka

Homérovi se připisují i další zásluhy. Byl prý jedním z prvních autorů, který ve svých básních dával prostor i hádankám. Oproti pozdějším textům jsou ale v podobě metafor. Jeho přirovnání jsou účelná a vytváří složitou strukturu. Zároveň zapojují lidskou fantazii.

Zdroj: Youtube

To Řekové dokázali ocenit. Patřili totiž mezi milovníky slovních hříček. Výroky, otázky a fráze s tajným nebo dvojím významem byly oblíbenou součástí sympozií neboli velkých pitek konajících se nejčastěji při příležitosti uvedení mladých mužů do společnosti.

Není tedy divu, že i smrt jejich nejoblíbenějšího autora předurčuje hádanka. Před ní ho měly varovat již věštkyně v Delfách. „Až dorazíš do země své matky, věř, že tě přijme. Dávej si však pozor na otázky malých dětí,” předpovídaly. Homér však na proroctví během svého putování zapomněl. To se mu stalo osudným.

Homérova smrt

Legendy vypravují, že si jednoho dne si starý básník sedl k rybářům a zeptal se dětí, které pomáhaly s rozplétáním sítí, co ulovili. Chlapci se zasmáli.

„Co jsme chytili, to jsme vyhodili, a co jsme neulovili, jsme si nechali,” odpověděli na jeho otázku hádankou. Homér byl zmatený. Zvedl se a zamířil k městu. Přemýšlel tak intenzivně, že zapomněl opatrně našlapovat. Pád byl nečekaný. Umělcova hlava tvrdě narazila do skály. Jeden z nejvýznamnějších řeckých autorů byl na místě mrtvý. A co rybáři ulovili? Vši!

Zdroj:

www.tyzden.sk, www.en.wikipedia.org, www.online-literature.com, www.sententiaeantiquae.com