Vědci našli vzácnou lebku, která může změnit zcela pohled na vývoj lidstva

Pospárovaná lebka

Pospárovaná lebka

Foto: Wikimedia Commons, Ludovic Péron, CC BY-SA 3.0

Za posledních deset se podařilo vědcům najít fosilie, které jsou v několika směrech přelomové. Jednou z nejzajímavějších je bezesporu skoro kompletní lebka Australopitheca anamensis. Tato zkamenělina je extrémně vzácná, je totiž stará přes 3,8 milionů let. O objevu informuje časopis Nature.  

Podle vědců se jedná o nález v mnohém jedinečný. Popřel totiž předchozí předpoklad, že byl tento druh hominida předkem dalšího druhu, Australopithecus afarensis, jež byl označován za "předchůdce" prvních raných lidí, známých jako rod Homo. Ve skutečnosti se tyto dva starší druhy překrývaly a jejich zástupci žili vedle sebe nejméně 100 000 let.

To zpochybňuje přesvědčení o lineárním vývoji naších předků. Zjistilo se, že neexistovala žádná plynulá linie, která by vedla k moderním lidem. Místo toho vědci tvrdí, že se před více než třemi miliony let jedna skupina rodu amanensis oddělila od zbytku skupiny a následně se z ní vyvinul druh afarensis. Mezitím zbytek skupiny anamensis vyhynul.

Vědci pracovali na výzkumném projektu Worenso-Mille v Afarském regionálním státu Etiopie už 15 let. Roku 2016 se jim podařilo najít první významný předmět - horní čelist. Šťastným nálezcem byl pastýř jménem Ali Bereino, který 10. února zrovna kopal přídavek k dočasnému kozímu kotci, když si všiml výčnělku z pískovcového povrchu. Nález pak nahlásil úřadům, které pak informovaly vědce (Zdroj: https://www.nationalgeographic.com/science/2019/08/unprecedented-fossil-skull-reveals-face-of-human-ancestor ).

Nález čelisti možného předchůdce člověka z roku 2016Zdroj: Wikimedia Commons, By Nachosan - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?c

O několik hodin později našla výzkumná skupina i zbytek lebky. "Když jsem ji zahlédl, nemohl jsem uvěřit svým očím," řekl Yohannes Haile-Selassie, vedoucí projektu a zároveň paleoantropolog z Clevelandského přírodovědného muzea. "Byl to okamžik heuréky a splněný sen. Je to jeden z nejvýznamnějších exemplářů, které jsme zatím na místě našli," tvrdil překvapený vědec (Zdroj: https://edition.cnn.com/2019/08/28/world/early-human-skull-discovery-australopithecus-anamensis-scn/index.html ).

Haile-Selassie měl z objevu takovou radost, že ze sebe nemohl dostat ani slovo a ruce se mu třásly. "Nikdy v životě jsem ho neviděla tak šťastného," říká studijní spoluautorka Stephanie Melillo, současně paleontoložka z Mac Planck Institute for Evolutionary Anthropology a členka celé expedice.

V laboratoři pak Haile-Selassie s jeho týmem zjistili, že čelist a zbytek lebky se nejvíce podobají právě druhu amanensis.

Nález je důležitý také z toho důvodu, že naznačuje skutečnost, že mohlo dojít k jiným překrytím s dalšími vyspělými druhy podobnými opicím. To zvyšuje počet potencionálních předků prvních lidí. Objev mimo jiné přispěl ke znalosti vzhledu dávného hominida. Kosti jeho obličeje byly vystavěny tak, aby zvládly tvrdou stravu, kterou amanensis za den spořádal. Jeho obličej společně s lícními kostmi na rozdíl od obličejů moderních lidí vyčníval dopředu.

Srovnání lebky neandertálce s lebkou moderního člověka

Byl nějaký z vašich předků neandrtálec? Poznáte to podle tvaru lebky

Mozkovou skříň měl zároveň stejně malou, jako jeho kolegové. "Australopithecus afarensis má směs primitivních obličejových a kraniálních rysů, které jsem neočekával u žádného jedince," vyjádřil se k této problematice Haile- Selassie.

Další výzkumy jsou teprve ve fázi příprav. Brzdou jsou hlavně finance. Haile-Selassie říká, že pro kvalifikované africké vědce je těžké získat potřebnou finanční podporu pro svůj výzkum. "Většina fosilních důkazů souvisejících s naším původem pochází z Afriky a myslím si, že Afričané by měli být schopni využívat zdroje dostupné na jejich vlastním kontinentu a rozvíjet svou kariéru v paleoantropologii. Omezením je obvykle právě financování," uvedl (Zdroj: https://www.bbc.com/news/science-environment-49486980 ).

Akční letáky