Zatímco u moderních lidí mimo území Afriky byla prokázána introgrese neandrtálců a denisovanů, podíl archaických homininů na genetické variabilitě dnešních Afričanů zůstává málo známý. Objevily se však důvody pro předpoklady archaické introgrese do čtyř západoafrických populací. Analýzy frekvenčních spekter lokalit ukazují, že určité populace odvozují 2 až 19 % svého genetického původu od archaické populace. Tato se rozdělila před rozdělením neandertálců a moderních lidí. Výsledky nové studie odhalují významný podíl archaických předků na utváření genofondu současných západoafrických populací. (Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aax5097)

Mezirodové páření

Tajemný vyhynulý hominin byl zřejmě natolik podobný lidem, že neváhali se s ním dokonce pářit. Máme-li skutečně pochopit zrození a genetickou skladbu našich dávných předků, potřebujeme víc analýz afrických genomů z celého kontinentu, uvádí nová studie publikovaná ve Science Alert. Právě tato průlomová studie poukazuje na tajemné dědictví neznámého hominina. Zajímavé je, že ke křížení dvou odlišných rodů docházelo pouze na území Afriky.

Zdroj: Youtube

Protože to není poprvé, co se v moderní DNA našla stopa nějakého našeho dosud neznámého prapředka, je velmi pravděpodobné, že mezidruhové křížení mezi Evropou a Asii probíhalo, a vzniklí jedinci se poté vrátili zpět do Afriky. Byly sestaveny celogenomové mapy archaického původu u populací Joruba a Mende, které odhalily segmenty archaického původu s vysokou frekvencí v těchto populacích.

Migrace

Tajemný vyhynulý hominin žil na Zemi souběžně s rodem Homo sapiens, ale později vyhynul. Pozůstatky o jeho existenci se však právě nyní objevily v genetickém materiálu moderních západních Afričanů. To svědčí pravděpodobně o tom, že moderní lidé dnešního typu pocházejí z Afriky, odkud však migrovali do Evropy i Asie. Zde docházelo k jejich křížení s tamními neandertálci a denisovany. Byli to právě denisované, kdo obývali Asii před 300 až 50 tisíci lety. Ač byli blíže příbuzní neandertálcům než lidem, byli schopni se křížit s oběma rody.

Jorubové a kmen Mende

Nový výzkum poukazuje také na to, že právě tento druh hominina byl jediným migrujícím druhem, protože například Jorubové nebo kmen Mende území Afriky nikdy neopustili. To je i důvodem toho, proč jejich DNA tyto geny neobsahuje. Odpověď na všechny možné otázky ohledně migrace, křížení rodů a společných prapředků pomohla objasnit až nová věda, moderní genomika.

Genomika

Právě vrámci genomiky se vědci rozhodli porovnat 405 genomů moderních západoafrických etnik, a to právě již zmíněných Jorubů a kmene Mende, s genomy denisovanů a neandrtálců, a právě při tomto výzkumu nalezli i DNA dosud neznámého hominina. Na další informace o něm si však budeme muset ještě počkat.

Zdroje:

www.science.org, cs.wikipedia.org, www.denik.cz