Výzkum nového druhu je zatím ve velmi rané fázi, ale multidisciplinární tým plánuje zveřejnit další výsledky, které zahrnou i určení doby, kdy tento druh vyhynul.
Objev, který nikdo nečekal
Převratný objev byl učiněn hluboko v jeskyni na Sibiři, kde byly objeveny úlomky kostí, včetně částí pánevní kosti, ocasní kosti, stehenní kosti a fragmentu spodní čelisti.
"Mohlo by jít o nejvýznamnější objev ve výzkumu původu člověka za posledních 100 let!," řekl britský paleoantropolog John Bennett o objevu multidisciplinárního a mezinárodního týmu archeologů, antropologů a genetiků na Sibiři. Za nejvíce šokující aspekt nálezu je považován právě viditelný ocas, archaický pozůstatek vývoje z primátů před miliony let.
Jaké je místo druhu Homo sapiens? Podívejte se zde:
Malý viditelný ocas
Nejvíce šokujícím aspektem objevu byl právě ocas, který byl u Homo apriliensise malý a viditelný. Jedná se o příklad vestigiality, kdy druh nese znaky, které evolucí ztratily zcela nebo z větší části svou původní funkci. Všichni savci mají v určité fázi svého vývoje ocas, u lidského embrya asi čtyři týdny a měří asi šestinu velikosti samotného embrya. V době vývoje embrya v plod je ocas pohlcen rostoucím tělem, ale kostrč neboli ocasní kost zůstává. Moderní lidé mají mnoho vestigiálních znaků, jako jsou zuby moudrosti a slepé střevo. Příkladem vestigiality je také kostrč neboli ocasní kost, která je pozůstatkem ztraceného ocasu.
U druhu Homo sapiens ztratila ocasní kost svou původní funkci, která spočívala v napomáhání rovnováze a pohyblivosti. Stále však plní některé sekundární funkce, například slouží jako úchytný bod pro svaly.
"Je to vůbec poprvé, co byl u archaického druhu hominida nalezen vnější ocas. Zcela to mění to, co víme o evoluci člověka," řekl Bennett, který je z ocasu viditelného i po narození a vyčnívajícího ven nadšen. Vědci ocas označili za vestigiální prvek, protože se domnívají, že ocas vzhledem ke své krátké délce nesloužil k udržení rovnováhy nebo pohyblivosti.
Křížení druhů
Je obecně známo, že Homo sapiens obýval stejnou oblast přibližně před 50 tisíci lety. Vědecký tým proto nejprve přepokládal, že nalezené fosilie patří raným moderním lidem starým přibližně 50 000 let, ale analýza DNA však odhalila, že kosti patří odlišnému druhu, který byl nyní pojmenován Homo apriliensis. Aprilensis od slova April, tedy duben, protože objev byl datován do tohoto měsíce. Nový druh také vykazoval stopy DNA denisovanů a Homo sapiens, což ještě více podporuje teorii, že se tyto tři druhy v určitém okamžiku křížily. A ne, není to "apríl"!
Zdroje:
