Tito homininé měli mozek asi o třetinu větší než my, ale měli moderně vypadající ruce a páteř. Od objevu tohoto druhu před devíti lety jsou kolem Homo naledi vedeny vášnivé debaty. Homo naledi je jakýmsi mezistupněm mezi australopitéky a Homo erectem. Morfologie lebky Homo naledi je jedinečná, ale nejvíce se podobá raným druhům Homo, a to včetně Homo erectus, Homo habilis nebo Homo rudolfensis.
Jak vypadal a co uměl?
Homo naledi měřil na výšku asi 139 až 148 cm a vážil jen mezi 35 až 53 kilogramy. Jeho pánev a ramena měly primitivní stavbu, zato dolní končetiny byly relativně dlouhé s dlouhými chodidly. Měl pokročilý tvar lebky s mozkovou komorou o objemu cca 450 až 550 cm³ - což zhruba odpovídá mozkovně gorily - a relativně drobnými zuby.
Tento hominin má primitivní chrup, ale jeho ruka je již schopna chápat a manipulovat předměty, navíc mají zápěstí podobné lidskému, stejně jako vykazují člověku podobné chodidlo a dolní končetinu. Tím se více blíží dnešním lidem a odklání se od Homo erecta. Co ještě víme o tomto hominovi?
Na skutečně zajímavý dokument o tomto předchůdci člověka se podívejte zde:
Jaký je tedy skutečně původ člověka?
Homo naledi by objeven týmem Lee Bergera z Witwatersrandské univerzity. Nejprve byly v jeskyni odhaleny kosti, které kombinují znaky moderního člověka se znaky opic a mnohem starších lidských předků.
Celkem bylo nalezeno 15 jedinců, kteří byli později pojmenováni jako Homo naledi a objev se zapsal do historie jako největší soubor jednoho druhu homininů dosud objevený v Africe.
Tři nové kostry, nalezené v roce 2017 pak pocházejí od dvou dospělých a jednoho dítěte starého asi 5 let a vědci doufají, že pomohou ještě více objasnit historii našeho druhu a jeho raných příbuzných.
Homo naledi byl „vyspělý“
Jak se ukázalo, Homo naledi byl původně datován někam do období před 900 tisíci až 2,8 miliony let. Pozdější objev z roku 2017, který daleko v zadní části klikaté, úzké jeskyně v Jižní Africe odhalil pozůstatky tří pravěkých lidí s malou hlavou a šikovnýma rukama, a následný výzkum provedený v nedaleké jeskyni plné 15 koster však naznačuje, že tito homininé byli mnohem méně staří, než se dosud myslelo. Naznačuje také, že mohli nejen žít vedle modernějších lidí, ale také pohřbívat své mrtvé a možná vyrábět a používat nástroje. To by bylo důkazem toho, že je potřeba tento druh hominina začlenit na časové ose na daleko mladší místo.
Mezinárodní tým paleontologů před čtyřmi lety datoval kosti do doby před 226 000 až 335 000 lety, což je oproti prvotním odhadům výrazně mladší časový úsek.
Při tomto výzkumu bylo ale také odhaleno, že v druhé jeskyni leží další příslušnící tohoto hominina, kteří zde byli zřejmě záměrně pohřbeni. Druhá jeskyně se nachází asi o 100 metrů dále a rozpoutává vášnivé debaty o „vyspělosti“ Homa naledi.
Kromě nové datace a schopností tohoto hominina se ještě archoelogové a vědci domnívají, že Homo naledi přetrvával v africké krajině po velmi podstatnou dobu, mnohem delší, než paleoantropologové předpokládali. Nejstarší příklady moderního člověka, Homo sapiens, pocházejí z doby před přibližně 200 000 lety.
Zdroje:
elifesciences.org, www.nbcnews.com, cs.wikipedia.org/wiki/Homo_naledi, en.wikipedia.org/wiki/Homininae
