Pozoruhodná cesta do jeskyně Vycházející hvězda, kterou podnikl tým výzkumníků, vyžadovala fyzickou i psychickou vytrvalost. Úzký a náročný průchod do jeskyně měřil jen několik centimetrů na šířku, což z něj činilo fyzicky náročný a riskantní podnik.
Navzdory podstoupeným útrapám se ukázalo, že objevy učiněné v jeskyni stojí za námahu, protože vrhají světlo na inteligenci a kulturní zvyklosti druhu s velikostí mozku, která byla dříve považována za limitní.
Na zajímavou přednášku v angličtině se podívejte zde:
Menší mozek neznamená větší hloupost
Dříve se vědci domnívali, že menší velikost mozku Homo naledi svědčí o nižší inteligenci ve srovnání s Homo sapiens. Nedávné objevy v jeskyni Rising Star však tento předpoklad rozmetaly. Vědci našli důkazy, že se Homo naledi zabýval pohřbíváním svých mrtvých a označoval hroby rytinami na stěnách jeskyně. Toto chování, o němž se dříve předpokládalo, že je vlastní pouze lidem, naznačuje úroveň vyspělosti a sociálního povědomí, která se u druhu Homo naledi s velikostí mozku obvykle nespojuje.
"Našli jsme kulturní prostor ne[moderního] lidského druhu," říká paleoantropolog Lee Berger, který je rezidenčním výzkumníkem National Geographic Society, která výzkum sponzoruje.
Největší záhada je, jak pohřbíval mrtvé
„Vědci již dlouhá léta vedou spory kolem tzv. mortuárního a pohřebního chování,“ říká André Gonçalves, který studuje interakci zvířat s mrtvými. „Šimpanzi a sloni například projevují pohřební chování, když hlídají mrtvé tělo nebo s ním fyzicky komunikují v očekávání, že ožije.“
Naopak pohřební chování je souborem jakýchsi sociálních úkonů, které dělají jedinci, chápající komplexně sami sebe jako oddělené od přirozeného světa. Až dosud byly nejstarší známky tohoto chování pozorovány a zjištěny u druhu, který žil o nejméně 100 000 let později než Homo naledi.
Homo naledi znal hashtag!
Rytiny nalezené na stěnách jeskyně zahrnují symboly, jako jsou trojúhelníky, čtverce a dokonce i dnes tak populární znak "hashtag", připomínající zkřížené znaky rovnosti. Význam těchto rytin zůstává nejasný a je třeba dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda mají nějakou souvislost s lidskou symbolikou nebo společným předkem.
Tento objev zpochybňuje představu o lidské výjimečnosti, tedy přesvědčení, že lidé jsou odlišní a nadřazení ostatním živočichům díky svému většímu mozku. Přestože měl Homo naledi mozek srovnatelné velikosti jako šimpanzi, vykazoval kulturní praktiky, jako je rituální pohřbívání, což naznačuje složité sociální a kognitivní schopnosti.
Znal oheň a měl stravovací návyky
Další analýza pozůstatků a molekulárně biologické studie umožní zjistit, zda mezi Homo naledi a Homo sapiens, kteří spolu žili přibližně před 250 000 lety, docházelo k interakcím.
Nálezy také odhalily, že Homo naledi měl znalosti o ohni a doklady o zvířatech, která konzumoval, což naznačuje určitou úroveň kulturního chování a stravovacích návyků. Tyto nové objevy změnily naše chápání Homo naledi a přešly od anatomické studie ke zkoumání celé kultury.
Záhadná povaha druhu Homo naledi nadále přetrvává, protože stále není jasné, kdy tento druh vyhynul a jak jeho jedinečné vlastnosti zapadají do časové osy lidské evoluce. Přesto tento převratný objev představuje významný vědecký moment, který nepochybně povede k dalšímu zkoumání, objevům a hlubšímu pochopení naší dávné minulosti.
Pokračující výzkum Homo naledi nepřestává fascinovat vědeckou komunitu a nabízí fascinující pohled na složitost lidské evoluce.
Zdroje: abcnews.go.com, www.nationalgeographic.com, www.biorxiv.org - studie
