Lidská DNA nese stopy tajemného tvora, inteligentního, ale nepodobného člověku

Homo naledi

Homo naledi

Foto: Profimedia.cz

Už dříve se předpokládalo, že současně s rodem Homo sapiens žila záhadná linie hominidů, která z neznámého důvodu vyhynula a za sebou nenechala žádnou stopu. Genetická analýza dnešních Západoafričanů však odhalila malou část DNA, jež pravděpodobně na tohoto tajemného tvora odkazuje.

Podle posledních vědeckých studií pocházejí dnešní moderní lidé z Afriky, odkud migrovali do Evropy a Asie. Zde se křížili s příbuznými druhy, jako byli neandrtálci a denisované. Dodnes však existují potomci těch, jež průkopnické tendence neprojevovali a na jednom místě žili miliony let.

Zdroj: Youtube

Mezi starousedlíky patří příslušníci kmene Mende obývající oblast kolem Pobřeží slonoviny a Jorubové, žijící převážně v jihozápadní Nigérii. Ti geny pradávných euroasijských druhů nemají. Pyšní se však jiným odkazem na mezidruhové křížení. V jejich DNA našli vědci stopu vzácného hominida.

Lebka a tajemní hominidé

V roce 1921 byl v centrální části jižní Afriky v dole na železnou rudu nazývaném Broken Hill učiněn převratný objev. Při těžbě se našel zbytek pravěké kostry skládající se z lebky a nohou. Vedle ní se nacházely také fosilie hlodavců a nástroje. O téměř sto let později geochronolog Rainer Grün se svými kolegy z Griffithovy univerzity v australském Nathanu pomocí měření radioaktivního rozpadu uranu zjistil, že lebka je stará 324 tisíc až 276 tisíc let. Její majitel tak byl současníkem Homo sapiens.

Pozemšťané na Marsu nesundají skafandr.

Podivné záběry humanoidní lebky z Marsu oblétly svět a způsobily senzaci

„Datování potvrzuje, že v té době nežil Homo sapiens v Africe sám. Naopak jako druh expandoval a zároveň měl možnost se pářil s jinými druhy s odlišnou kosterní stavbou," vysvětluje archeoložka Eleanor Scerri z Ústavu Maxe Plancka pro vědu v lidských dějinách v německém městě Jena. Podle její kolegyně Maríe Martinón-Torres patří ostatky lebky z Broken Hill přímému předku nebo blízkému příbuznému člověka rozumného.

Mohlo by jít dokonce o tajemného Homo naledi, o němž experti hovoří jako o „primitivním člověku“ a představuje pomyslný mezidruhový most. Tento hominid měl malý mozek jako gorila, relativně malé zuby, úzkou pánev a ramena a dlouhé nohy. Prováděl již obřadní rituály a používal oheň.

Homo naledi a lidská DNA

Právě jeho odkaz, či jeho blízkého příbuzného, našli vědci v DNA moderních západoafrických etnik. „V době před 300 tisíci lety žili v Africe nejméně tři odlišné linie druhu Homo. Je fascinující, že jejich stopy nacházíme i dnes," říká paleoatropologa Chris Stringer z Muzea přírodních dějin v Londýně.

Homo naledi žil ve stejné době jako raný Homo sapiens a patřil mezi chytřejší předky moderních lidí.

Vědci objevili nový inteligentní lidský druh: Má malou hlavu a veliké ruce

Není to však poprvé, co se v lidské DNA našel „stín" prapředka, kterého tam odborníci nečekali. Nedávný výzkum například potvrdil, že někteří Afričané mají více neandrtálských genů, než se dříve předpokládalo. Ty podědili po svých příbuzných, jež pocházeli z mezidruhového křížení v Evropě a Asii, a později se vrátili do své původní domoviny.

Zdroj:

www.sciencenews.org, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.hnonline.sk, www.brnensky.denik.cz