Lidská evoluce jde stále kupředu, proto se zřejmě stane, že i čas našeho druhu Homo sapiens na Zemi jednou dojde ke konci. Pak nás někdo nahradí. A tímto novým druhem bude klidně Homo nouveau. Tento druh by vznikl selektivní úpravou našich genů. A byl by v podstatě dokonalý: Tito jedinci by byli vysocí, pomaleji by stárli a vyhýbala by se jim většina chorob.

Poznejte Homo nouveau

Některé z prvních lidských druhů pocházejí z doby před nejméně 7 miliony let, kdy zde společně existovaly různé humanoidní druhy patřící do čeledi Hominidae. Ty se odlišně vyvíjely, křížily a nejčastěji vymíraly. Náš druh, jediný, který nakonec přežil, Homo sapiens, přišel na scénu asi před 6 miliony let.

Pokud by se tento nový druh lidí - Homo nouveau - nekřížil s naším druhem, velmi pravděpodobně by se vydal vlastní evoluční cestou a choval by se jinak než dnešní lidé.

Jedním z faktorů, kterým můžeme poděkovat za to, že jsme přežili, jsou naše sociální inovace a tvorba nástrojů, díky nimž jsme předčili neandrtálce. Jenže kvůli nim, tedy kvůli stejné schopnosti, bychom jednou mohli i zaniknout. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Lidské inovace – náš hrob

Naše inovativní povaha by nás mohla jednou zahubit. Budeme to zřejmě my, kdo vytvoří nový nadlidský druh, který nás všechny přežije. O tom píše ve své knize Don Simborg. Ten představuje Homo nouveau jako vysoce inženýrskou verzi nás samých.

Moderním lidem trvalo asi 200 000 let, než se vyvinuli z našich archaičtějších předchůdců, zatímco Homo nouveau by mohl vzniknout během několika desítek let, a to díky genetické úpravě. Pomocí této metody lze přidávat, odebírat nebo měnit určitá místa v DNA organismu a upravit se tak, jak je nejlepší pro přežití.

Naše nástupnické lidské druhy by mohly mít geneticky upravenou výšku a svalovou hmotu, barvu kůže, vlasů a očí, takže by se přirozený a nepřirozený výběr prolínaly, tak, aby se žádoucí vlastnosti staly dominantními. Nový druh by jinak trávil potravu a byl by lépe přizpůsoben klimatickým změnám. Lépe by odolával extrémnějším teplotám, byl by méně závislý na živinách a vodě nebo odolnější vůči záření, což by se hodilo i při meziplanetárních cestách. Jenže by se samozřejmě i zde postupem doby objevily problémy a nečekané výzvy.

Problémy v ráji?

Editace byť jen jednoho genu u jediného jedince by mohla mít dalekosáhlé důsledky, které by se však mohly stát dědičné. Nebylo by tak jednoduché upravit člověka, aby byl inteligentnější, protože s naším IQ souvisí tisíce genů. Zahrávat si s nimi by mohlo mít katastrofální následky, které by se vlivem dědičnosti mohly přenášet.

Na druhou stranu by s rozvojem genové editace mohlo dojít i k úplnému odstranění těchto poruch, takže by Homo nouveau mohl být „kombinován“s technologiemi kyborgů. Na otázku, jak tedy bude příští druh člověka vypadat, bychom tedy mohli odpovědět:

„Homo nouveau bude vypadat stejně jako my. Bude výsledkem necílené mutace sekundárně vzniklé v důsledku oblíbeného postupu genového inženýrství, který povede k postzygotické reprodukční bariéře.“

Vítej, evoluce!

Zdroje: www.smithsonianmag.com, lidpublishing.com, whatifshow.com, www.sapiens.org