Na Zemi kdysi žilo 9 druhů lidí. Pak ale najednou záhadně zmizeli, krom jednoho

Nemáme důvod si myslet, že raný Homo sapiens byl méně teritoriální, násilnický, netolerantní a méně lidský.

Nemáme důvod si myslet, že raný Homo sapiens byl méně teritoriální, násilnický, netolerantní a méně lidský.

Foto: Bobrova Natalia / Shutterstock.com

V lidské evoluci se Homo sapiens ukázal jako nejsilnější druh. Nebo aspoň jediný druh, který přežil, protože na Zemi kdysi bylo nejméně devět druhů lidí. Nabízí se tedy otázka, co se s ostatními druhy stalo a zda za jejich vyhubením nebo vyhynutím stojí právě Homo sapiens. Všechny ostatní druhy nezmizely jako mávnutím kouzelného proutku, i když vzhledem k celkovému pojetí času to opravdu netrvalo dlouho. Byla to přírodní katastrofa? Asteroid? Nebo my, moderní lidé?

Zmizení všech dalších osmi druhů se blíží masovému vymírání, jelikož před 10 000 lety všichni další homininé zmizeli. A protože se zřejmě nejednalo o žádnou katastrofu, musíme se ptát, zdali všichni padli za oběť nám coby nejsilnějšímu predátorovi. Kromě archeologických nálezů hovoří o setkávání pravěkých druhů i jeskynní malby a rytiny, řezby nebo třeba i hudební nástroje. Jak se ukazuje, už pravěcí lidí měli vyvinutou sofistikovanou schopnost abstraktního myšlení a komunikaci, dokázali spolupracovat, ale i plánovat, taktizovat, manipulovat, klamat a zabíjet.

Homo sapiens se jako druh vyvinul před 260 000-350 000 lety v jižní Africe, odkud se rozšiřoval dál a potkával se zřejmě s ostatními příslušníky homininů. Jací to byli?

Toto video dokonce hovoří o 14 lidských druzích:

Zdroj: Youtube

Neandrtálci

Nejznámějším a nám zřejmě nejbližším druhem byli neandrtálci, velmi schopní, zavalití lovci přizpůsobení chladným stepím Evropy. Na fosilních pozůstatcích, jež byly a stále jsou nacházeny, jsou zřetelně patrné úrazy odpovídající válečným konfliktům. Je tedy možné, že se neandrtálci s moderními lidmi utkali, a i když byli sami výtečnými lovci, důmyslné zbraně pravděpodobně poskytly Homo sapiens vojenskou výhodu. Ke zbraním, které druh Homo sapiens používal, patřily zřejmě projektilové zbraně, jako jsou oštěpy a vrhače kopí, vrhací hole a kyje.

Vyhynutí neandrtálců trvalo dlouho tisíce let. Raní Homo sapiens neměli výhody pozdějších dobyvačných civilizací: nebyli zemědělci, netrpěli epidemiemi a nemocemi, které zničily jejich „nepřátele“. A i když neandrtálci válku s moderními lidmi prohráli, doba, kterou jejich vyhlazení trvalo, ukazuje, že jejich inteligence se blížila té naší. To se o ostatních druzích říct nedá. 

Neandrtálci byli skvělí lovci, ale s malým králíkem si nedokázali poradit.Neandrtálci byli skvělí lovci, ale s malým králíkem si nedokázali poradit.Zdroj: Profimedia.cz

Ostatní druhy

Další naši příbuzní, denisované, obývali Asii. V Indonésii byl primitivnější Homo erectus a střední Afriku obýval Homo rhodesiensis. Kromě nich se ještě na Zemi vyskytovaly další druhy, ale ty se vyznačovaly malým vzrůstem a malým mozkem, jako byli Homo naledi v jižní Africe, Homo luzonensis na Filipínách, Homo floresiensis, řečený hobit v Indonésii a záhadní jeskynní lidé rudých jelenů v Číně.

Nemůžeme siale myslet, že již známe všechny druhy. Je velmi pravděpodobné, že se ještě objeví některé další.

Podoba denisovanaPodoba denisovanaZdroj: Nicolas Primola / Shutterstock.com

Teritoriální boje

K postupnému, ale zato masovému vymírání všech těchto druhů došlo v úseku kolem 40 000 let, který se přesně překrývá s šířením moderních lidí z Afriky. Tak zvané šesté masové vymírání postihlo savce z doby ledové, zničilo deštné pralesy, ale dosud nevíme, zdali jeho obětí byli i jiní lidé. Jisté je, že moderní lidé museli při své expanzi bojovat s ostatními druhy zejména o území. Půda byla stejně důležitá v pravěku, jako ve starověku a vlastně i v novověku, kdy teritoriální boj cítíme v posledních měsících více než kdy jindy.

Teritoriální boje se i v pravěku blížily genocidě, která se zdá být velmi přirozenou součástí lidské přirozenosti.

Jak jsme se chovali, když jsme potkali jiné lidi, ukazuje tento dokument:

Zdroj: Youtube

Účinné zbraně a bojové techniky vedly ke genocidám

Homo sapiens byl stejně teritoriální, jako jeho současníci. A nebyl o nic více agresivní anebo krutý. Válka vznikla ještě před evolucí člověka a určitě si mezi sebou jednotlivé druhy nezadaly. Terénní studie, historické zprávy a archeologické nálezy jasně ukazují, že války v primitivních kulturách byly intenzivní, všudypřítomné a smrtící, takže lze jen těžko souhlasit s tím, jak byli ranní lovci a sběrači mírumilovní a ušlechtilí.

Kromě funkčních zbraní měli i strategie a bojové taktiky, neváhali použít zbraně, aby své protivníky usmrtili a získali tak územní převahu. Nájezdy a přepadávání byly na denním pořádku, a právě násilí bylo hlavní příčinou úmrtí mužů v těchto společnostech. I zbraně byly velmi účinné, protože množství nálezů hovoří o umném použití neolitických zbraní, jako byly hole, oštěpy, sekery a luky.

Lebka z Dmanisi

Lebka 5: Milion let staré lidské ostatky přiměly vědce přehodnotit evoluci

Setkávání jednotlivých druhů

Jednotlivé lidské druhy se mezi sebou tedy setkávali a fosilie jasně ukazují, že během několika tisíc let po našem příchodu neandertálci zmizeli. Nenahradili jsme je však, jak by se mohlo zdát, ale naopak jsme se s nimi setkali a pářili se s nimi. Stejně jako zbytky neandrtálské DNA u euroasijských lidí napovídá jinde DNA o dalších setkáních s archaickými lidmi.

Východoasijské, polynéské a australské skupiny mají DNA denisovanů. Pravděpodobně DNA Homo erecta se vyskytuje u mnoha asijských lidí a africké genomy vykazují stopy DNA dalšího archaického druhu.

Křížili jsme se tedy s nimi a tyty druhy zřejmě vymřeli po setkání s námi. Šlo však o přirozený výběr druhu, v němž hrála roli válka coby kontrolní mechanismus růstu populace. Ač tedy Homo sapiens neplánovali zničit své současníky, nájezd za nájezdem, přepad za přepadem, tak moderní lidé vyhubili své nepřátele a zabrali jejich území.

Zdroje:

www.discovermagazine.comwww.sciencecept.in