Kailáš je jedním z vrcholů stejnojmenného pohoří, které se rozkládá na území Indie a Tibetu.

Na vrcholu hory bylo zaznamenáno několik záhadných aktivit a zajímavostí. Tou nejmarkantnější je fakt, že se dodnes nikomu nepodařilo dosáhnout vrcholu! Jak je to možné?

Na video se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Cestování v čase a podivné stíny

Jeden starověký text říká, že na vrchol hory Kailáš, kde se mezi mraky nachází domov bohů, nesmí vstoupit žádný smrtelník. Kdo se o to pokusí, živý nedojde. Záhad kolem hory je ale daleko více.

Údajně zde můžete být svědkem cestování v čase. Ti, kdo se na svatou horu dostali, tvrdí, že si všimli rychlého růstu zejména nehtů a vlasů. Růst nehtů a vlasů, který v běžných podmínkách trvá asi 2 týdny, zde probíhá v rozmezí pouhých 12 hodin. Je možné, že ke „zrychlení času“, tedy i rychlému procesu stárnutí přispívá horský vzduch.

Z podobné škatulky záhad je i jedna se svastikou a Om Parvat. Při západu Slunce prý hora vrhá stín velmi podobný náboženskému symbolu svastiky. Ač je pro Evropany tento symbol spíše negativní, jelikož je spojován s nacisty, pro hinduisty se jedná o příznivé znamení. Om Parvat je další nevyřešenou záhadou, která je fascinující, protože na vrchol padá sníh a nabývá tvaru OM.

Blokování stop a tajemná spojení

Jak jsme již řekli, na horu se nikomu nepovedlo vystoupit. Jedinou (téměř) výjimkou je tibetský buddhistický mnich z 11. století jménem Milarepa. Ten se o to skoro s úspěchem pokusil, ale ani on neuspěl a od té doby měnil svůj cíl a měl tendenci blokovat stopy. To horolezce svádí ze správné trasy a i zkušení trekeři se z ničeho nic vydávali opačným směrem. Občas se také náhle změnilo počasí a zcela nečekané špatné povětrnostní podmínky donutily horolezce sestoupit. Mnozí z nich se však už nikdy nevrátili, takže všechny dosavadní treky na vrchol byly neúspěšné.

Samotná hora je prý údajně také kompasem. Čtyři stěny hory Kailáš směřují ke čtyřem světovým stranám a podle véd je hora spojnicí mezi nebem a zemí. Stoupenci všech náboženství (hinduismu, buddhismu, džinismu) věří, že vrchol je branou do nebe.

Více informací najdete zde:

Zdroj: Youtube

Další anomálie

Ruští vědci se rovněž domnívají, že hora Kailáš není hora. Považují ji za příliš dokonalou a symetrickou na to, aby byla přírodním úkazem. Celý vrchol nápadně připomíná katedrálu a jeho strany jsou extrémně kolmé, takže vypadá spíše jako pyramida.

Kromě brány do nebe je hora nazývána i centrální osou světa, což je podloženo i studiemi provedenými ruskými a americkými vědci. Ti místo nazývají axis mundi, viz studie. Vrchol hory je také spojen s několika dalšími památkami po celé zeměkouli. Zde hovoří za vše magická čísla – Stonehenge je odtud vzdáleno přesně 6666 km, stejně jako severní pól (6666 km), naopak jižní pól je od vrcholu vzdálen dvojnásobek vzdálenosti 13332 km. Hora Kailáš je považována za kosmickou osu nebo strom světa i ve Védách a Rámájaně.

Rovněž jezera, na něž narazíte na úpatí hory, mají jedinečný tvar. Zatímco jezero Manasarovar je naprosto pravidelně kulaté jako Slunce, pak Rakša Tal má tvar půlměsíce. Obě jezera pak představují dobrou a negativní energii. A pozor! Manasarovar je sladkovodní jezero, ale Rakshas Tal je jezero se slanou vodou.

Trochu moc náhod najednou na jednu horu, nemyslíte?

Zdroje:

www.nativeplanet.com

en.wikipedia.org/wiki/Mount_Kailash

deborahking.com

studie https://www.researchgate.net/publication/337573741_Structure_Was_Good