Záhadná deska s mapou oblohy ukazuje datum 7.7. 62 př. n l. Co se tehdy stalo?

O království Kommagene jste nejspíš ještě neslyšeli. Byl to malý státeček na území dnešního Turecka, který existoval pouhých 235 let, přičemž musel neustále vzdorovat útokům Římské říše. Historie by na něj byla zcela zapomněla, kdyby po něm nezůstal fascinující monument, který nemá ve světě obdoby.

Ve starověku vzniklo mnoho pozoruhodných staveb i impozantních soch. Král Antiochos I. z Kommagene trval na tom, aby jeho vlastní mohyla stála na místě, kde bude viditelná z celého království. Vybral pro ni vrchol hory Nemrut, ležící ve výšce 2 134 metrů nad mořem.

Na horu o půl kilometru vyšší než Sněžka jeho poddaní natahali drcené kameny vytěžené v údolí. Mohylu o průměru úctyhodných 145 metrů zdobily osmimetrové sochy bohů sedících na trůnech, mezi nimiž "zasedl" i sám Antiochos. Starověcí kněží očividně nebyli líní šlapat do kopce, protože tu pravidelně pořádali náboženské rituály. Nejvýznamnější svátky se slavily v den výročí Antiochova nástupu na trůn a o králových narozeninách, připadajících údajně na zimní slunovrat.

Král a bůh v jedné osobě

Díky nápisům na zadní straně trůnů se dozvídáme podrobnosti o tehdejším náboženském kultu, který Antiochos v zemi osobně zavedl. Jako potomek řecké a perské dynastie smíchal dohromady náboženství obou kultur, přičemž za boha prohlásil i sebe sama.

Obří sochy se bohužel v celé své kráse nezachovaly; kromě zubu času je poničili i obrazoborci z řad prvních křesťanů a muslimů. Sochám chybí hlavy, které se válejí v okolí. Vědci nicméně předpokládají, že mohyla skrývá ještě jeden významný, dosud nedotčený archeologický poklad: královu hrobku s jeho ostatky a cennostmi. Její hledání však zatím skončilo samými neúspěchy.

Magazín

Vědci našli v Egyptě mumii se zlatým jazykem. Muž byl za života velmi nešťastný

Astrologická perlička

Nejtajemnější součástí mohyly na hoře Nemrut jsou pak kamenné desky, do kterých stavitelé promítli nečekanou znalost astronomie. Jedna z nich dostala přezdívku "Lví horoskop", jelikož je na ní vyobrazena silueta Lva obklopená planetami a hvězdami. Jejich vzájemná poloha odpovídá konstalaci, jaká byla na obloze 7. července roku 62 př. n. l. Vědci usuzují, že právě tehdy král Antiochos stavbu mohyly zahájil.

Na místo vás zavede krátký dokument:

Přestože jde o památku neobvykle monumentální, na své objevení čekala až do roku 1881, kdy ji zcela náhodou objevil německý inženýr Karl Sester. Hned v následujícím roce se na místo vydal archeolog Otto Puchstein, jemuž se podařilo rozluštit částečně poškozený řecký nápis vytesaný do jednoho z trůnů.

"Budou nadále žehnat všem bohům, dětem a vnukům Persie, Makedonie i naší vlastní země, Kommagene," nechal vrýt do vápence král Antiochos a nezapomněl se ani podepsat. Moderním vědcům tak významně ulehčil práci. Přesto stále není jasné, jak se starověkým stavitelům podařilo navršit mohylu nevídaných rozměrů ve výšce 2 tisíc metrů a co tehdejší astronomové (či astrologové) dokázali vyčíst z Lvího horoskopu.

Zdroje: http://www.raillife.com.tr/, https://www.dailysabah.com/