více >>

Horečka omladnic: Nejčastější příčina úmrtí po porodu byla zcela zbytečná

15. únor 2020 četba na 3 minuty
Ještě v 19. století na horečku omladnic umírala řada matek.

Ještě v 19. století na horečku omladnic umírala řada matek.

Foto: Shutterstock.com

Ještě v 19. století byl porod pro ženu velmi rizikovou záležitostí. Na záhadnou horečku omladnic umírala v některých odděleních evropských nemocnic téměř každá třetí žena. Lékaři zpočátku nechtěli připustit, že by za infekci mohly jejich vlastní špinavé ruce.

Horečka omladnic, v latině nazývána febris puerperalis, je nebezpečnou bakteriální infekcí, jejímž původcem bývá nejčastěji Streptococcus pyogenes. Projevuje se výrazným zvýšením tělesné teploty, vyrážkou a hnisáním otevřených ran. Infekce může způsobit otravu krve a ve 30 procentech případů končí smrtí.

V minulosti bylo kvůli nedostatečným hygienickým návykům horečkou omladnic ohroženo množství rodících žen, situace se však paradoxně ještě zhoršila na počátku 19. století, kdy se začaly preferovat porody v nemocnicích za účasti studovaných lékařů.

Smrt se plížila z pitevny

S vírou v úspěchy dosažené na poli vědy se lékaři domnívali, že se rodičky v nemocnici nacházejí v těch nejlepších rukou; právě tyto ruce přitom byly přenašeči bakterií putujících do těl novopečených maminek z jiných oddělení, a to hlavně z piteven.

V roce 1847 si maďarský porodník Ignác Semmelweis povšiml markantního rozdílu mezi úmrtností rodiček na dvou porodnických odděleních vídeňské nemocnice. V pokojích, kde dětem pomáhaly na svět porodní báby, byla úmrtnost mizivá. Zato v oddělení, kde matkám asistovali lékaři a medici, umírala téměř každá třetí žena. Semmelweis rozvinul teorii, že za horečkou omladnic stojí špína, která se lékařům nabaluje na ruce a oblečení v pitevně. Tato myšlenka mu udeřila do hlavy jako blesk z čistého nebe poté, co se jeho kolega během pitvy pořezal a zemřel za stejných příznaků jako nešťastné rodičky.

Sám proti namyšlencům

Semmelweisovi v té době bohužel bylo pouhých 28 let a starší kolegové na jeho názor pohlíželi s despektem. Přistoupili sice na jeho návrh a po pitvě si začali mýt ruce v chlorovém vápně, neustále ale brblali, že jde o hloupost. Nepřesvědčil je ani fakt, že po tomto hygienickém opatření klesla ve vídeňské nemocnici úmrtnost rodiček k jedinému procentu!

Místo aby mladého doktora Semmelweise ocenili, dali mu výpověď. Porodník pak pokračoval ve svém výzkumu v nemocnici v Budapešti, i tady se však setkal s výsměchem. Rozčarován a zklamán propadal depresím, až se nervově zhroutil. Proti své vůli byl převezen do ústavu pro duševně choré, kde po dvou týdnech ve věku 47 let zemřel. Příčinou smrti údajně byla infekce v ráně, kterou mu zasadili hrubí dozorci.

Teprve 14 let po jeho smrti, v roce 1879, vystoupil na schůzi pařížské Lékařské akademie bakteriolog Louis Pasteur a Semmelweisovu teorii k údivu všech přítomných vědců potvrdil. Od té doby si už žádný lékař nedovolil přebíhat mezi pitevnou a porodnickým oddělením beztoho, aby se zastavil v umývárně.

Akční letáky