Podle § 38 zákona o zdravotních službách může být člověk hospitalizovaný pokud „...ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak.“
"Nedobrovolná hospitalizace představuje omezení na svobodě, a proto je nutné tuto skutečnost nahlásit soudu. Toto nahlášení je nutné zajistit do 24 hodin od přijetí a děje se většinou odfaxováním vyjádření přijímacího lékaře na místní soud." říká MUDr. Ladoslav Polách. (Zdroj:www.upsychiatra.cz)
Co to znamená v praxi? Pokud je člověk tzv. při smyslech, uvědomuje si své chování a má nad ním plnou kontrolu, nemělo by se mu stát, že bude nedobrovolně hospitalizován.
Nedobrovolná hospitalizace může potkat každého nezodpovědného pacienta (ilustrační foto)
Povinná karanténa
Malinko jiné je to s povinnou karanténou, s níž se teď potkáváme na každém kroku. V případě některých infekčních nemocí, která stanovuje vyhláška č. 274/204 Sb., je před jejich šířením nařízena fyzickým osobám povinnost podrobit se léčení, vyplývající ze zákona o ochraně veřejného zdraví.
„Ochrana společnosti před nebezpečím šíření těchto chorob je tak nadřazena právu pacienta na jeho svobodné rozhodování." Po konzultaci s lékařem se tyto osoby mají zdržet všech činností, které by vedly k šíření nemoci. Pokud by se někdo léčení nepodrobil a opustil léčebné zařízení, musí to lékař nahlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a Policii ČR. (Zdroj: usm.lf1.cuni.cz)
Povinný souhlas
Můžete například poslat do blázince svého souseda, který se chová „divně"? Pokud ohrožuje sebe, své okolí a danou hrozbu nelze odvrátit jinak, tak ano. Souhlas s hospitalizací také nemusí dát člověk, kterému jde o život či zdraví. „V okamžiku, kdy je pacient v bezprostředním ohrožení, má lékař povinnost zasáhnout, a to i při absenci informovaného souhlasu." (Zdroj: www.wikiskripta.eu) Po odeznění ohrožení pak musí lékař pacienta informovat, co se dělo, a také si vyžádat jeho souhlas.
Omezovací prostředky
Zpětný souhlas dává pacient i v případě, že byl omezen jeho pohyb. Svěrací kazajka, kurty a ochranné pásy, síťové lůžko, vypolstrovaná místnost nebo psychofarmaka se tedy používat mohou. Pokud člověk není schopen dát do 24 hodin souhlas, musí lékař informovat soud a zahájit soudní přezkkoumání zákonnosti hospitalizace bez souhlasu. Tzv. detenční řízení se koná vždy, když se hospitalizuje bez souhlasu pacienta nebo je souhlas odvolán. Na tomto soudu se zvolí opatrovník, vyslechne se nemocný i lékař a do týdne se musí rozhodnout, zda k hospitalizaci došlo ze zákonných důvodů. Ochranné léčení se tedy vztahuje na nepříčetné pacienty ohrožující své okolí s psychiatrickým, toxikomanickým, alkoholovým nebo sexuologickým problémem.
