Sarah se narodila roku 1789 na farmě v oblasti dnešního Východního Kapska. Její rodiče nebyli otroci v pravém slova smyslu, pracovali pro bílé farmáře za stravu a základní potřeby, jak bylo v té době v kolonii zvykem. Sarah, přezdívaná holandskou zdobnělinou Saartjie, brzy osiřela a ve velmi mladém věku se provdala za muže ze svého kmene. Bylo jí 16 let, když jejího manžela Holanďané z neupřesněných důvodů zavraždili. Brzy nato ji vzal do služby jistý Pieter Willem Cezar, se kterým odcestovala do Kapského Města.
Vystavena jako zvíře
Měla se stát jeho hospodyní, ale Cezarova rodina se potýkala s finančními problémy a vymyslela pro Sarah jiný plán. Za úplatu ji podstoupila lékaři Williamu Dunlopovi, který s ní uzavřel zvláštní smlouvu. Dívka s ním měla odjet do Anglie a pracovat tam částečně jako služebná a částečně jako exotická atrakce. Bylo jí přitom přislíbeno, že se po pěti letech bude moci vrátit do vlasti.
Dodnes není jasné, jak mohla Sarah smlouvu podepsat. Ačkoli plynně hovořila několika jazyky, neuměla číst ani psát. Ve své situaci nicméně neměla na výběr; kdyby Dunlopovu nabídku odmítla, kam jinam by šla?
Saartjie Baartman
A tak se zanedlouho ocitla v londýnském panoptiku, kde byla vystavena v kleci jako světová rarita - hotentotská Venuše s nevídaně vyvinutým pozadím. Běžní návštěvníci si ji mohli za jeden šilink prohlédnout, zatímco těm bohatším bylo dovoleno si ji za příplatek i osahat. Pro vědce počátku 19. století byla Sarah důkazem, že proporce bílé rasy jsou mnohem dokonalejší než stavba těla rasy primitivní; příslušnice kmene Khoikhoiů na ně působila jako zdeformovaný článek evolučního vývoje.
Anglie nicméně v té době nebyla zase tak morálně zaostalá, jak by se z předchozího výkladu mohlo zdát, a úřady si na doktora Dunlopa posvítily. Dokonce byl pohnán k soudu pro podezření, že černošskou dívku zneužil. Sarah ale sama vypověděla, že je s ní zacházeno slušně, a na nic si nepostěžovala.
Smutný konec
Po čtyřech letech pobytu v Anglii ji však čekal šok: Dunlop ji prodal do Francie pochybnému muži, který se živil vystavováním divé zvěře. Na návrat do rodné země mohla Sarah v tu chvíli zapomenout. Pózovala vedle mláďat nosorožců a muži si ji za úplatu půjčovali pro nevšední erotické hrátky. Podle některých zdrojů v té době propadla alkoholu a přestala doufat v lepší život.
Zemřela v pouhých 26 letech; příčinou smrti mohly být neštovice, syfilis nebo plicní choroba, nikdo to nezjišťoval. Francouzský přírodovědec Georges Cuvier se zajímal jen o její fyzické anomálie. Po pitvě naložil její mozek a genitálie do lihu, aby je vystavil v pařížském muzeu, kde byly k vidění až do roku 1974.
Ostatky Sarah Baartman byly převezeny k řádnému pohřbení do Jižní Afriky až v roce 2002 na žádost Nelsona Mandely. Dnes její jméno nese dobročinná organizace pomáhající ženám a dětem, které se staly obětí domácího násilí.
Zdroje: www.blackpast.org, www.sahistory.org.za, theculturetrip.com
