Mezinárodní tým vědců shromáždil a porovnal fotografické důkazy, jež by mohly ukazovat, že na Marsu rostou objekty podobné houbám. Vědci tvrdí, že objekty vykazují "křídově bílé barevné vzorky kulovitého tvaru", které tým Mars Opportunity původně označil za minerál zvaný hematit, jak uvedl článek publikovaný v časopise Advances in Microbiology vydavatelství Scientific Research Publishing.

Tyto objekty se navíc mění a rostou v průběhu jen pár dní. A právě houby jsou jedním z mála živých organizmů, u nichž by mohlo dojít k tak nápadnému růstu a změně během tak krátké doby.

Houby na Marsu?

Na snímcích pořízených rovery Opportunity a Curiosity agentury NASA a kamerou HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter jsou skutečně houbovité objekty. To, že by se ale jednalo skutečně o houby z hematitu, bylo pozdějšími studiemi vyvráceno.

Vědec Rhawn Gabriel Joseph poté záhadné objekty označil termínem "marťanské houby", protože se vizuálně podobají právě lišejníkům a houbám. Jiná studie však zvláštní objekty klasifikovala jako "puffballs", tedy bílé kulovité houby patřící do fylu Basidiomycota, který se vyskytuje na Zemi.

Na zvláštní objekty se podívejte ve videu zde:

Zdroj: Youtube

Sada fotografií roveru Opportunity ukazuje devět zvětšujících se koulí a dalších 12 koulí vyrůstajících z půdy v průběhu 3 dnů. Marťanský vítr podle vědců amorfní koule neodhalil a tyto se "zvětšují, nebo naopak mění tvar, přesouvají se na nová místa, nebo se zmenšují a téměř mizí".

Výzkum těchto hub pak shrnuje všechny způsoby, kterými se houby mění při pohledu na fotografie. "Bílá amorfní hmota mění tvar, polohu a téměř úplně mizí zevnitř štěrbiny skalního úkrytu v průběhu tří dnů," vysvětlují vědci jednu sadu snímků.

Jako houby po dešti…

Vědci poté houbovité útvary blíže popsali a podle nich mají mnohé z těchto přízemních sférických exemplářů také stopky anebo shodily části svých vnějších membrán. Membrány by mohly být krustózní a houby jsou obklopeny bílými kousky a nadýchaným materiálem podobným sporám, který se může skládat z leprózy. Krustózy a leprózy jsou druhy povrchových struktur hub, kde se tvoří kůra nebo šupiny, které se mohou odlupovat.

Právě díky těmto okrajovým částem se vědci shodují, že zachycené objekty jsou skutečně houby, a ne nějaké kulovité horniny. Právě houby totiž rostou a rozmnožují se velmi rychle, což je jedna z jejich nejcharakterističtějších vlastností. Zatímco malé houby vyrostou klidně za den, velkým to trvá až 4 dny.

Ač jsou si vědci vědomi, že "důkazy", které předkládají, nejsou zdaleka neprůstřelné a podobnosti v morfologii nejsou důkazem života, jedná se o převratné zjištění.

Houby na Marsu!

Může být pravda, že všechny na snímcích prezentované exempláře jsou abiotické, protože nelze zcela vyloučit ani minerály, zvětrávání a neznámé geologické síly, které jsou pro Mars jedinečné a pro Zemi neznámé a cizí.

„Nicméně růst, pohyb, změny polohy a tvaru, představují chování a ve spojení s morfologií podobnou životu silně podporují hypotézu, že na Marsu existuje život," uvádí nová studie, jejímž autorem je právě Joseph. Tento vědec je však mnohými odborníky označován za pseudovědce a „samozvaného neurovědce", který již více než deset let publikuje "tvrzení o životě na jiných planetách na svých webových stránkách a v pseudovědeckých časopisech, na které dohlíží". Nejedná se o první jeho článek tohoto druhu, který pojednává o houbách na Marsu.

Je jasné, že tvrzení o houbách na Marsu vyžaduje shromáždění lepších důkazů, než je analýza morfologie fotografií pana Josepha. Vývoj kolem tohoto výzkumu bude i nadále běžet, protože kdyby se na Marsu houby skutečně nešly, bylo by to velké plus pro budoucí lidi, kteří se zde usadí. Například román Rudý měsíc od Kima Stanleyho hovoří o měsíční osadě, jejímž hlavním stavebním materiálem je rychle rostoucí bambus. Bylo by proto velmi snadné použít i přítomné houby jako stavební materiál či izolant nebo hypotetický zdroj potravy pro budoucí obyvatele Marsu nebo jejich hospodářská zvířata. V tuto chvíli však žádné důkazy pro existenci hub na Marsu nemáme.

Zdroje:

www.popularmechanics.com, theconversation.com, thenextweb.com, en.wikipedia.org/wiki/Basidiomycota