Brána do pekel na hradě Houska: S tajemnými jevy si neví rady ani vědci

Lenka Samuely | 25. 1. 2022

Patří mezi nejtajemnější hrady u nás. Hrad Houska stojí uprostřed hlubokých hvozdů Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Historici stále přesně netuší, kdo opravdu objekt postavil, jak přesně je starý a za jakým účelem byl vybudován. Navíc, jeho střílny jsou obrácené směrem dovnitř.

Velký historicky otazník. To je původně gotický hrad Houska, jež vypadá, že je srostlý s pískovcovou skálou pod ním. Už v 9. století stálo na jeho místě dřevěné, později kamenné hradiště. Podle nejnovějších průzkumů byl založen asi ve 13. století Přemyslem Otakarem II.. Předpokládá se, že byl postaven dříve než nedaleký Královský hrad Bezděz, který sloužil k obraně obchodní stezky, a měl čelit rozpínavosti sousedních Ronovců a Markvarticů. Hrad Houska možná plnil roli správního centra. Důkazy o tom však neexistují.

Tuto spekulaci navíc vyvrací fakt, že budova nestojí poblíž žádné zemské stezky a nemá dostupný zdroj vody. K bydlení a úředním povinnostem se tedy úplně nehodil. I přesto prošel řadou stavebních úprav. Tou nejpatrnější je renesanční, během níž došlo k přepatření původní raně gotické kaple. Zajímavostí je, že až do roku 1928 se oficiálně uvádělo, že hrad žádnou kapli nemá. Přitom ta patří mezi nejvýznamnější místnosti. Pyšní se totiž zachovalými středověkými malbami. Například bojem archanděla Michaela se zlem.

Houska - brána do pekel

Toto vyobrazení podporuje pověsti, které o hradu mluví jako o bráně do pekla. Aby bylo všem zlým silám zabráněno vstupu do našeho světa, byl nad vchodem postaven mohutný hrad se čtyřmi, dnes již neexistujícími, věžemi a střílnami směřujícími dovnitř komplexu.

Hrad má ukrývat dohromady tři pekelné brány. Jedna se má nacházet ve vyschlé hradní studně, druhá v hradní kapli. Ta je nezvykle umístěna v pravé části zadního křídla.

Záhadné truhly mohou být otevřeny až v roce 2101. Čeští vědci to respektují
Magazín

Záhadné truhly mohou být otevřeny až v roce 2101. Čeští vědci to respektují

Třetím vstupem do pekla má být puklina ve skále, do které nahlížel dokonce i sám Karel Hynek Mácha. Ten se ve 30. letech 19. století rozhodl, že na hradě přespí a prozkoumá ho. Podle jeho výpovědi ho v noci vzbudily divné zvuky. Zapálil si proto pochodeň a šel se podívat, odkud přicházejí. Došel k hluboké puklině. Když do ní vstoupil, oheň mu zhasl. Ocitl se tak v neproniknutelné tmě. Podle svých slov se pak setkal s pekelnými bytostmi s ohnivýma očima.

Pekelný hrad

Podle českého záhadologa Otomara Dvořáka se však brána do pekla nachází na vrcholku nedalekého kopce, kde stával kostelík. Jedna z legend hovoří o obyvatelích hradu, kteří toužili zjistit, zda jsou povídačky o pekelných portálech pravdivé. Nabídli proto jednomu vězni odsouzenému k smrti, zda nechce průrvu prozkoumat. Za odměnu mu nabídli svobodu. Vězeň souhlasil a do pukliny se spustil. V polovině cesty však začal křičet, jako by ho na nože brali. Když ho vytáhli, třásl se strachem a vlasy, jež měl původně černé, mu hrůzou zbělely. V díře prý viděl roj ďáblů. Obyvatelé hradu se pak snažili bránu zasypat, ale nikdy se jim to úplně nepodařilo.

V pravěkém hrobě se našly zvláštní leštěné koule, vědci nechápou, k čemu byly
Magazín

V pravěkém hrobě se našly zvláštní leštěné koule, vědci nechápou, k čemu byly

I dnes se prý nadšenci do paranormálních jevů setkávají s podivnými úkazy, přízraky a záhadnými zvuky, jež mají přicházet z útrob hory. Mnoho senzibilů potvrdilo že na hradě je negativní energie a za jeho zdmi se skrývá něco hrůzostrašného. V noci se prý zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej, a po hradě bloumá černokněžník, vůdce švédských vojsk za třicetileté války.

Housku si oblíbili také nacisté. Ukládali zde okultní literaturu, židovské a zednářské knihy. Historické dokumenty navíc prozrazují, že hrad měl být místem pro plození zástupců pravé árijské rasy.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.region.rozhlas.cz, www.magazin.pluska.sk

Tagy Bezděz hrad Karel Hynek Mácha Otomar Dvořák Přemysl Otakar II. Ronovec Třicetiletá válka