Housle: Rafinovaný mučící nástroj, který zřejmě zakusil i Dalibor z Kozojed

18. duben 2020 četba na 2 minuty
Housle byl název i pro mučicí nástroj.

Housle byl název i pro mučicí nástroj.

Foto: Shutterstock.com

Ze Starých pověstí českých známe romantický příběh o rytíři Daliborovi z Kozojed, který se zastal poddaných a byl za to uvězněn ve věži Pražského hradu. Hrou na housle si získal srdce měšťanů, kteří se kolem věže srocovali a tklivým tónům naslouchali.

Desky zemské v registrech soudu komorního potvrzují Daliborovu existenci, rozhodně ho ale nelíčí jako lidumila a ochránce chudých. Podle obžaloby se Dalibor zapletl do vzpoury proti svému sousedovi Adamu Ploskovskému, aby si přivlastnil jeho majetek. Se soudy měl ostatně opletačky už dříve: mladšímu bratru totiž odepřel díl dědictví po otci a po dobrém se dohodnout nehodlal.

Za podporu vzbouřenců byl Dalibor uvězněn v nově postavené věži na Pražském hradě a roku 1498 popraven.

Otázkou zůstává, jak se do pověsti dostal motiv houslí. Pokud Dalibor na konci 15. století skutečně uměl hrát na housle, byl v tomto oboru naprostým pionýrem a mohl přepsat houslařskou historii. Nástroj se v té době totiž teprve formoval a svou dnešní podobu nabral až v Itálii během 16. století.

Historikové se domnívají, že Daliborovými houslemi mohl být původně míněn stejnojmenný mučicí nástroj, který svým tvarem housle připomínal. Vyráběl se ze dřeva či kovu a sloužil především ke znehybnění krku a rukou trestaného. Není však pravděpodobné, že by byl do něj spoután zrovna Dalibor, protože příslušníci šlechtického stavu útrpnému právu nepodléhali. O tom, že s odsouzencem bylo zacházeno jako se šlechticem, nakonec svědčí i fakt, že byl sťat mečem, a nikoli pověšen.

Mučicí housle ostatně samy o sobě nezpůsobovaly bolest, využívaly se spíš k veřejnému zostuzení podvodníků a klevetivých žen. V případě na smrt odsouzeného Dalibora by pranýřování nemělo žádný smysl.

Akční letáky