Hrad Svojanov je obklopen lesy, které mohou s trochou fantazie vypadat strašidelně samy o sobě. Proto i celé místo s dominantou hradu působí velmi majestátně. Když byla na snímku z georadaru odhalena dosud skrytá komora o velikosti dvakrát dva metry, příběh s hrůzostrašnou pointou byl na světě.

Hrad Svojanov, původně zvaný Fürstenberg, založil Přemysl Otakar II. k ochraně zdejšího území a obchodní stezky. Hrad byl několikrát dostavován a přestavován a základy tzv. nového domu tvoří staré gotické sklepy z části klenuté, z části vytesané ve skále.

Zazdívání zaživa

Samotný hrad působí také strašidelně. Již dříve se v jiné části hradu našly ostatky 11 zazděných dětí a nyní je možné, že další tajemství skrývá dutý prostor nalezený za 60 centimetrů tlustou zdí hradní věže. Na zvláštní a zatím neobjevený prostor se přišlo zcela náhodně, když se zkoušelo slavnostní osvětlení hradu. „Náhle na stěně vystoupilo nepravidelné vyzdění otvoru," řekl kastelán hradu Svojanov, Miloš Dempír.

Někdejší majitel hradu, baron Štillfried, objevil v tzv. „Hrobovém výklenku obra" kostru nadprůměrně velikého muže. Říká se, že se muž nechal dobrovolně zazdít za živa, aby hrad ochránil a stal se nedobytným. Baron byl totiž posedlý hledáním pokladu, protože byl přesvědčen, že je ve zdech hradu ukryta truhla se zlatem.

O hradě a jeho tajemství pojednává toto video:

Zdroj: Youtube

Již počátkem 19. století našli řemeslníci při bourání okna 11 zazděných dětí v místě, kde je dnes kastelánova kuchyň. Poté, co byly ostatky vyjmuty, děti byly pohřbeny na hřbitově. Zazdívání patřilo svého času k běžným metodám trestu. Zazdívány byly především nevinné panny nebo děti. Z dob pohanských se totiž tradovalo, že nevinné oběti mohou dát hradu jejich energii, ochranu a nedobytnost. Zazdívání zaživa mělo v dávných dobách dva důvody – trestání (zejména v případě nevěrných žen) nebo obětování. Nejčastěji byli lidé zazdíváni právě do hradů, jejichž stěny k tomu přímo vybízely.

Právě ve Svojanově by měla být za trest zazděna i manželka tehdejšího majitele, Hertvíka Žehušického. Paní Kateřina Rabenhauptová z Lichtenburka se ještě před svatbou scházela s kovářem z hradu, a za to později zaplatila životem. Její pletky s kovářem pokračovaly i po svatbě, takže ji manžel nechal za nevěru zazdít zaživa. Její kostra se našla v roce 1805 při prorážení nové brány na horní nádvoří.

Zazděný muž je výjimka

Nově objevený prostor však neskrývá ženu ani dítě, ale překvapivě muže. Jak ukázal georadar, uprostřed zdi stojí podle odborníků postava se sepjatýma rukama. Podle kastelána je vysoká asi metr a půl, což byla obvyklá výška dospělých středověkých lidí.

A nejedná se o jedinou dospělou postavu ve dech Svojanova. V přízemí je prý za zdí ukrytý sloužící, který o sobě dává vědět tak, že se místnost musí každý rok znovu malovat. Omítka opadává a fotografie ukazují, se na nich postupně objevuje jasná a nápadná lidská postava. Mužovy ostatky ale nebyly, na rozdíl od dětských, zpoza zdi vyňaty. Byly zde ponechány proto, aby lidé příběh viděli na vlastní oči. K dispozici je však k vidění jeden z mužových zubů.

"Nemáme oprávnění ten otvor vybourat," tvrdí Miloš Dempír, který však doufá, že by mohla být do zdi vyvrtána štěrbina, kam by mohla nahlédnout kamera, aby byla pravda konečně odhalena a ověřena.

Zdroje:

tn.nova.cz, enigmaplus.cz, en.wikipedia.org/wiki/Svojanov