Hranická propast se před poutníkem vynoří mezi stromy a skalisky zcela nečekaně. S rozměry 110x50 metrů působí majestátně a zároveň děsivě. Tím spíš, že se před vámi otevírá sedmdesátimetrová hloubka. Na dně vidíte hladinu jezírka, které bylo v minulosti zkoumáno četnými vědeckými týmy. Nikomu se však ještě nepovedlo stanovit hloubku jeho dna.
Zkoumání hlubin ztěžuje členitý jeskynní komplex ukrytý pod vodou. Potápěči i jejich robotické sondy narážejí na četné překážky; až donedávna dokonce neexistoval důkaz, že je Hranická propast hlubší než její italská "rivalka" Pozzo del Merro, která se svou hloubkou 392 m bývala považována za nejhlubší útvar svého druhu na světě. Teprve v září roku 2016 se robot spuštěný do Hranické propasti dostal do hloubky 404 metrů, čímž italskou jeskyni odsunul na druhé místo. Úplného dna ale nedosáhl.
Hranická propast
Krasovému království vládnou netopýři
Vědci odhadují, že propast může být hluboká až kilometr. Svůj předpoklad staví na teplotě a chemickém složení vody v jezírku. Neskutečná hloubka však rozhodně není to jediné, co činí tento zvláštní přírodní útvar pozoruhodným.
To nejzajímavější bohužel zůstává oku běžného návštěvníka skryto. Členitým krasovým systémem pod hladinou se lze dostat do vyvýšených suchých jeskyní v nitru skal, kde se zabydleli netopýři. Pronikají sem skulinami v sedmimetrovém skalním masivu a díky tomu zde žijí naprosto nerušený život.
Do útrob netopýří jeskyně zvané Suchá rotunda vás zavede následující video:
Hrůzná historie
O Hranické propasti samozřejmě věděli už naši dávní předkové. Nejstarší místní pověst se váže již k období Velké Moravy. Poslední moravský kníže Mojmír II. se prý do propasti vrhl i se svým koněm, když ho v nočních hodinách pronásledovali zrádní velmoži. Nešlo však jen o obyčejnou sebevraždu ze zoufalství. Mojmír dobře věděl, že za tmy a při neznalosti terénu jeho nepřátelé skončí v propasti také. Sám sice zvolil smrt, ale zrádci zemřeli s ním.
Zápis z roku 1580 označil Hranickou propast za velkou jámu, na kterou je "hrozno hleděti". Podle kronikáře šlo o "peklo nějaké, do kteréhožto před časy lidé na smrt odsouzení metáni bývali". Zdá se tedy, že v dobách středověku propast sloužila jako příhodné a levné popraviště. Říká se, že tu straší a zjevuje se zde přízrak prokletého rytíře. Vzhledem k trudné minulosti místa se tomu snad ani nemůžeme divit.
Zdroje: tn.nova.cz, ostrava.rozhlas.cz
