Neměla to lehké. Dívali se na ni skrz prsty, a to nejen kvůli hubené postavě a velkým zubům, ale také kvůli nemanželskému původu. Její matka Romilda Villani, neúspěšná herečka a učitelka hry na klavír, prožila v Římě vášnivý románek s inženýrem Riccardem Scicolonem. Otěhotněla, ale milenec si ji odmítl vzít. Navíc se k ní přestal hlásit a ponechal ji zcela bez podpory. Romilda se s ostudou vrátila ke své početné rodině do malé rybářské vesničky nedaleko Neapole, kde 2. září 1934 porodila dceru Sophii. Navzdory otcovu nezájmu dostala jeho příjmení Scicolone. Romilda se později přece jen provdala a za čtyři roky se jí narodila druhá dcera Maria.

Osudový muž

Sophia trávila nejvíce času v babiččině kavárně nebo v místním biografu. V přítmí hledala útočiště nejen před posměváčky, kteří ji neustále pronásledovali a pokřikovali na ni přezdívkou „párátko", ale také snila o tom, že se jednoho dne stane velkou hvězdou. V tom ji podporovala i matka, která do ní promítla své nenaplněné tužby. Sotva skončila druhá světová válka, začala ji přihlašovat do soutěží krásy a dříve vysmívané „párátko" mělo překvapivě úspěch. Sophia brzy uspěla také jako modelka.

Nakonec odjela s matkou do Říma, kde spolu vystupovaly jako statistky v ateliérech, kde se natáčely zejména historické velkofilmy a melodramata pochybné kvality.

V roce 1951 se zúčastnila Miss Itálie a získala titul Miss Elegance. V soutěži Miss Řím, kde skončila druhá, si jí všiml známý producent Carlo Ponti. Byl sice o dvaadvacet let starší, přesto se stal doslova osudovou postavou jejího života. Sotva plnoletá dívka okouzlila zralého a úspěšného muže natolik, že jí na místě nabídl smlouvu na sedm let. Zároveň jí zaplatil herecké kurzy a začal shánět role lépe odpovídající jejímu typu. Také ji vymyslel pseudonym Sophia Loren, aby měla větší šance u západního publika. Trvalo ale ještě řadu let, než z pracovního vztahu a vzájemného zalíbení vzklíčila skutečná láska.

Neplatné manželství

Sophia se pokoušela prosadit také za oceánem. Natočila několik úspěšných filmů, mimo jiné s Cary Grantem, který byl exotickou kráskou natolik okouzlen, že jí vytrvale nadbíhal, a dokonce jí nabídl sňatek. Sophia však odolala a kvůli nedostatku kvalitních rolí se vrátila domů. Táhlo ji tam ale i něco jiného. Carlo Ponti její city opětoval a v roce 1957 se v Mexiku tajně vzali. Na vše se přišlo až po pěti letech, načež vypukl obrovský skandál. Ponti byl totiž oficiálně stále ženatý se svou první ženou, protože tehdejší italské zákony neumožňovaly rozvod. Filmový magnát tak měl dvě manželky a policie ho dokonce popotahovala za mnohoženství. Situace se zdála bezvýchodná.

Pomoc nakonec přišla z nečekané strany. Pontiho manželka, která pracovala jako právnička, navrhla svému muži i jeho milence, aby všichni tři přijali francouzské občanství. Ve Francii totiž rozvody povolené byly. Tak se také stalo, což v Itálii vyvolalo hodně zlé krve. Díky tomu ale v roce 1966 mohla Sophie s Carlem slavit druhou, tentokrát už oficiální, svatbu.

Marná snaha o dítě

Mezitím se z ní stala hvězda světového filmu. Zároveň se zařadila po bok těch nejzářivějších sexuálních symbolů své doby. Ačkoli neměla téměř žádné herecké vzdělání, byla to právě její přirozená živočišnost, kterou režiséři i diváci vyhledávali. V roce 1962 získala Oscara za film Horalka. Šlo o první herečku, která sošku dostala za neanglicky mluvený film.

Zatímco profesně byla na vrcholu, v soukromí ji stíhala jedna špatná zpráva za druhou. S Pontim se pokoušela o potomka, ale řadu let bez úspěchu. Prodělala dva potraty a nakonec se už vzdávala naděje, že ještě bude mít někdy děti. Štestí se na ni usmálo až ve 34 letech, kdy se jí narodil syn Carlo. O pět let později přibyl ještě Edoardo.

Nikdy se nevdám

V 80. letech přišel pomalý ústup ze slávy. Sophia se stále více věnovala rodině, přesto z očí veřejnosti nadobro nezmizela. Neustále se objevovala na nerůznějších akcích a vždy okouzlovala svou krásou. Snad jako jediná z celé plejády bývalých krasavic jako by vůbec nestárla a vypadá úžasně i v pokročilém věku. Když ji před pár lety viděl na předávání Oscarů Tom Hanks, prý jen vyhrkl:„Jste ta nejkrásnější žena, jakou jsem v životě viděl."

Přestože byl její muž o tolik starší, prožila s ním velmi dlouhé manželství. Carlo zemřel až v roce 2007 ve věku 95 let. Když se jí pak ptali, jestli se ještě někdy vdá, rázně odvětila:„Ne, nikdy. Nemohla bych milovat někoho jiného."

Co ještě nevíte

* Sophiina sestra Maria byla v letech 1961-70 manželkou Romana Mussoliniho, nejmladšího syna někdejšího fašistického diktátora.

* V roce 1980 ji v Itálii odsoudili ke třiceti dnům vězení kvůli nezaplaceným daním z filmů, které natočila v zahraničí.

* Rok 1991 pro ni byl značně rozporuplný. Nejprve získala Oscara za celoživotní dílo, ale vzápětí zemřela její maminka (+77).

* V roce 1991 byla také jmenována rytířkou Čestné legie. O rok později se stala velvyslankyní dobré vůle OSN v Somálsku.

* Nejčastěji a nejraději se před kamerou objevovala s Marcello Mastroiannim. Naposledy se sešli před kamerou v roce 1994 ve filmu Pret-a-porter.

* V roce 2007 kdy jí bylo 72 let, se stala titulní tváří prestižního kalendáře Pirelli.

* Žije střídavě v Římě, Švýcarsku a Kalifornii.

* Syn Carlo je dirigent, Edoardo se živí jako režisér.

* Manželkou mladšího syn Edouarda je herečka Sasha Alexander, známá ze seriálu Námořní vyšetřovací služba.