Vědci našli hrob bojovnice z doby kamenné. Luští tajemné relikvie nalezené vedle

Neolitický lovec

Neolitický lovec

Foto: Profimedia.cz

Během analýzy DNA těl nalezených na neolitickém hřbitově ve francouzské Normandii, který byl považován za čistě mužský, učinili vědci šokující objev. Jedno ze čtrnácti těl patřilo ženě. Tento fakt vyvolal otázky ohledně genderových rolí v neolitické společnosti.

Žena „lovkyně“ byla pohřbena spolu s muži ve vyvýšených mohylách, jež byly dlouhé několik metrů, asi před 6500 lety. Vedle ní se našly čtyři hroty šípů. Ty naznačují, že během svého života mohla zastávat mužskou roli.

Život Homo floresiensis

Podívejte se na chlupaté „hobití lidi“ s velkýma nohama. Možná ještě žijí

„Tyto artefakty ji staví mimo její vlastní biologickou identitu. Domníváme se tedy, že aby i v době smrti ztělesňovala mužské pohlaví a mohla být pohřbena na tomto hřbitově, bylo nezbytné, aby se k ní uložily nástroje využívané pouze muži," vysvětluje Maïté Rivollat, archeoložka a genetička z University of Bordeaux a hlavní autorka studie publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Hrob bojovnice - Francie

Pohřebiště ve Fleury-sur-Orne v Normandii bylo objeveno v 60. letech 20. století a v roce 2014 prostudováno také z ptačí perspektivy. Nachází se zde 32 pohřebních mohyl, v nichž spočívají jeden až tři lidé. Archeologové předpokládají, že je zde zanechala prehistorická kultura Cerny, jež žila ve Francii od druhé poloviny 5. tisíciletí př. n. l.

Pohřební mohyly se objevují po celém světě.Pohřební mohyly se objevují po celém světě.Zdroj: Profimedia.cz

Ta se vyznačovala nejen typickými pohřebišti, ale také stavbou oplocení, chovem vysokého skotu a keramickou výrobou. Za své netradiční pojmenování vděčí nalezišti „Parc aux Bœufs“ v obci Cerny nacházející se dvaačtyřicet kilometrů jižně od Paříže. Obhospodařovala pařížskou pánvi a navazovala na kulturu skupiny Villeneuve-Saint-Germain. Její pohřebiště však byly smíšené.

V době kamenné se zřejmě nevyráběly jen nástroje, ale také zbraně

Podívejte se do tváře jednoho z prvních lidí: Vědci úžasně rekonstruovali podobu

Vědce tedy napadlo podrobit mužské kosterní pozůstatky z Fleury-sur-Orne analýze DNA a odpovědět tak na otázku, zda bylo místo využíváno homogenní skupinou a zda hřbitov sloužil více rodinám. Zjistili, že kromě jednoho páru otce a syna uložených ve stejné mohyle, nebyli ostatní nijak geneticky spříznění.

Neolitická kultura

„Tento objev naznačuje, že místo bylo určené pro hlavy různých klanů elitního postavení a bylo využíváno po několik staletí. Dokazují to také nástroje, které byly v ostatních pohřebištích nalezeny sporadicky," řekla antropoložka a spoluautorka studie Aline Thomas.

Zdroj: Youtube

Vědci však stále netuší, proč byla mezi vysoce postavenými muži pohřbena také žena. „Jediné, o čem můžeme zatím spekulovat je to, že během svého života pravděpodobně přijala mužskou roli. Z jakých důvodu? To se asi nikdy nedozvíme," krčí rameny Thomas. Výzkum ve Fleury-sur-Orne však nekončí. Nyní se archeologové chtějí zaměřit na izotopovou analýzu nástrojů a těl, která by mohla pomoci odhalit, co tito starověcí lidé jedli, jak žili a co bylo příčinou jejich smrti.

Zdroj:

www.livescience.com, www.allthatsinteresting.com, www.cs.frwiki.wiki