Vědci odkryli hrob gladiátorky: Obří otrokyně drtila v aréně muže strašnou silou

Bylo jich málo, ale existovaly. Ženské gladiátorky.

Bylo jich málo, ale existovaly. Ženské gladiátorky.

Foto: Autor: Fotokvadrat / Shutterstock

Že v ringu Kolosea bojovaly i ženy, je známo, stejně jako to, že ty nejlepší se vyrovnaly silou a schopnostmi i mužům. Zdá se však, že mezi nimi byla dokonce i žena, která muže porážela. Její hrob nalezli britští archeologové a byli šokováni její tělesnou konstitucí. Kdo byla tajemná gladiátorka?

V hrabství Herefordshire v Credenhillu objevili archeologové pozůstatky pravděpodobně ženské gladiátorky. Kostra ženy ležela v dřevěné rakvi, ale bylo kolem ní i spousta ozdob -  měděné a ocelové náramky a chrániče. A ještě jedna věc byla neobvyklá: Žena měla velmi “neženskou“ postavu – byla abnormálně vysoká a robustní. Archeologové myslí, že musela mít svaly jako z ocele. Pravděpodobně se jednalo o úspěšnou ženskou gladiátorku, jíž se dostalo po smrti stejných poct, jako měli muži. Vedoucí archeologického projektu Robin Jackson uvedl: "V tomto případě se jedná o velmi zajímavý objev: Možná by se dalo hovořit či přemýšlet o bojovnici, to nechám na fantazii lidí."

Ženy bojovaly v aréně stejně jako muži

Gladiátorky ve starověkém Římě: Zabíjely jako muži, chovali se k nim ale jinak

Žena statnější než muž

Její ostatky byly nalezeny ve skrčené poloze, na místě, které by mohlo být předměstím nedalekého římského města Kenchester, kde byla nejspíš i zápasnická aréna. Robin Jackson dále k nálezu uvedl: "Je to velmi důležité, i místo, ke jsme hrob našli. Když jsme se poprvé podívali na kosti nohou a rukou, svalové úpony naznačovaly, že jde o docela statného velkého chlapa, ale pánev a hlava a všechny ukazatele pohlaví říkají, že jde o ženu."

Podle archeologů existuje několik možných vysvětlení, to nejpravděpodobnější je, že se jednalo o gladiátorku, čemuž by napovídala i bohatě ozdobená rakev. Tyto vymoženosti si nemohl dovolit každý a pojily se většinou s určitým společenským postavením. Na ukázku z filmu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Kdo je tajemná žena?

"Rakev byla vyrobena ze dřeva, ale žádné dřevo nám už nezůstalo. Máme ale hřebíky, jež byly kolem vnější strany, pak tři obrovské řemeny, které vedou kolem celé rakve, a také bronzové pásky na rozích, které by rakev pravděpodobně zpevnily, ale nejspíš i zdobily. Je to docela propracovaná a pravděpodobně velmi drahá rakev, a přesto osoba v ní vypadala, že měla těžký pracovní život. Cítíme zde anomálii."

V hrobě byla nalezena také oběť z hovězího masa a vypálený hrnec a vše bylo pohřbeno na štěrkovém podkladu. Neobvyklé je i místo hrobu - na předměstí, místo na hřbitově na okraji osady, což bylo v římské době dáno zákonem.

Přestože rada hrabství Herefordshire na svých internetových stránkách uvádí, že "v hrobě s ženou nebyly pohřbeny žádné zbraně ani žádné jiné předměty, které by mohly svědčit o tom, že šlo o gladiátora", archeologové smýšlejí jinak.

  Gladiátorka.Gladiátorka.Zdroj: Autor: Fotokvadrat / Shutterstock             

Archeologické nálezy z doby římské na polích u Credenhillu

Tento archeologický nález se nalezl během výkopových prací před výstavbou projektu Yazor Brook Flood Alleviation Scheme. A nebyl jediný svého druhu, na místě bylo nalezeno více zajímavých nálezů z doby římské. Silnici východně od Kenchesteru totiž vybudovala římská armáda v polovině 1. století n. l., když postupovala na západ do Walesu.

O předměstí, které vedle této cesty vyrostlo, se toho dříve vědělo velmi málo. Archeologové pak ale objevili, že bylo mnohem rozsáhlejší a hustěji osídlené, než se dosud předpokládalo. Zkušební práce ukázaly, že se v této oblasti nacházejí dobře zachovalé pozůstatky římských budov, dvorů a odpadkových jam po obou stranách hlavní římské cesty, jež vedla východně od města. Ty jsou součástí významného římského předměstí, které se rozvíjelo podél silnice, ale nyní leží spolu se zbytkem města pohřbeno pod poli a pěšinou.

Všem těmto poznatkům by odpovídala i teorie o gladiátorce.

Pinterest

Gladiatrix - neohrožené ženy

Existence ženských gladiátorek byla definitivně potvrzena díky nálezům až v roce 1996. Od té doby se ví, že se v arénách antického světa zcela výjimečně objevovaly i ženy. Nezáleželo na jejich společenském postavení, ale schopnostech a umění boje. Podle statě Jashuy J. Marka publikované na worldhistory.com však existuje množství důkazů i o tom, že gladiátorkami se stávaly i ženy vyššího postavení. Ženy, které si tento život zvolily, mohly být motivovány touhou po nezávislosti, slávě a finančním ohodnocení, včetně odpuštění dluhu u těch chudších. Ženské gladiátorky společnost velebila stejně jako jejich mužské protějšky.

Zdroj: Youtube

Vystoupení ženy v aréně však vždy bylo něčím zvláštním. A tyti zápasy byly většinou pečlivě zaznamenávány. Existuje však jen jediné dochované zobrazení ženských gladiátorek, a to se datuje do první poloviny druhého století n. l. a zobrazuje dvě ženy zápasnice oděné jako mužští gladiátoři. Jsou vyzbrojené krátkými meči a velkými štíty.

Gladiátorky se musely řídit stejnými pravidly a měly v aréně stejná práva a stejné povinnosti jako muži. I pro ně platilo heslo spojené s přísahou “Být spálen, být spoután, být zbit, zemřít mečem (uri, vinciri, uerberari, ferroque necari).

Zda byla jednou z těchto odvážných žen i ta, nalezená v hrobě u římského města Kenchester, se však můžeme jen domnívat.

 

Zdroje:

tn.nova.czen.wikipedia.org/wiki/Gladiatrixwww.dailymail.co.ukwww.ancient-origins.net